Operace mé dcery

Vlastimil Harapes nehraje, ale pěkně vypadá. Klára Pollertová s vizáží, že má smrt na jazyku se maskérům povedla. Příběh je citlivě natočený a situace, do které se dostal otec Mileny, byla dramatická a uvěřitelná. Za zmínku stojí také tým lékařů a jejich profesionální nasazení při snaze o záchranu života. A co mě přilákalo před obrazovku? Působivá a dojemná hudba Petra Hapky umocňující sílu příběhu. (18.12.2023)

Vizual vypada spis sedmdesatkovy nez na rok 1986, a o zadny scenaristicky ani herecky zazrak se nejedna. Zname drama, vhodnejsi spis na propsene sobotni odpoledne nez do "primetimu"... Presto si nemyslim, ze je nejaky zasadni duvod udelovat mene nez prumer. P.S.: a jeden postreh ktery me trosku drazdil...vsimli jste si, ze Sulcova byla porad nalicena? V nemocnici? Ve vaznem stavu? Nemyslim... :) (11.04.2015)

Na předlohu Stanislava Rudolfa si velmi dobře vzpomínám. Někdy během puberty jsem ji vylovil z rodinné knihovny, začal ji číst a celý den ji neodložil. Kvůli / díky příběhu mladé dívky na mě ohromně zapůsobila a o některých krvavých situacích se mi zdálo tak intenzivně, že jsem od té doby žádnou další Rudolfovu knihu do rukou nevzal. Ale prý můžu být klidný, o nic jsem nepřišel. Film se mi líbil s jednou jedinou, ovšem celkem podstatnou výhradou, a tou je obsazení hlavní role. Vlastimil Harapes by zkrátka neměl hrát nic jiného než bezcharakterní slizké vykuky, protože ty jediné jsem mu schopný věřit. Jo, takhle obsadit třeba Františka Němce, to by byla úplně jiná káva... Škoda. Jinak jsem byl ale spokojený, obzvlášť se mi líbilo charismatické doktorské duo Jan Kačer a Jiří Kodet. Tři a půl. (20.10.2013)

Vrátila jsem se k tomuto snímku po mnoha letech a musím přiznat, že mi stále šustí papírem, nedokážu naplno uvěřit či podlehnout.. Nicméně nacházím i pozitiva, námět považuji za velmi dobrý, zejména otázky a obtížné volby, které z něj vyplývají... Příběh rodiny Ročkových po autonehodě mě sice zasáhl, ale jenom napůl.. Vlastimil Harapes je samozřejmě hezký chlap a nevadí mi na něj koukat, přesto mezi hereckou elitu bohužel nepatří, Jana Šulcová mě v tomto případě příliš neoslovila, za zmínku určitě stojí Jan Kačer a Jiří Kodet, ti se mi vyloženě líbili.. (30.07.2023)

Rozhodná chvíle. Žít nebo zemřít? Zapomenout a odpustit? Zahodit všechno, co ještě nedávno mělo smysl? Stejnojmenný román Stanislava Rudolfa nabízí zamyšlení nad tím, co všechno je člověk schopen obětovat, aby zachránil život druhých a ukazuje, že hranice mezi dobrem a zlem není tak zřetelná, jak si myslíme. Bohužel, film utrpěl povážlivé trhliny, když byl do hlavní role angažován Vlastimil Harapes (proč ne rovnou František Němec?) a jeho hysterický styl. Zvýraznění některých nežádoucích – komických – prvků (postavy Jiřího Kodeta, Dagmar Čárové a Michala Pavlaty) filmu spíše uškodilo. Ovšem způsob, jakým byla zachycena obětavá a namáhavá práce lékařů, vesměs špičkových odborníků tehdy stále socialistického zdravotnictví, zasluhuje bezvýhradnou pozornost a úctu. (08.08.2019)