Réžia:
Ivo NovákKamera:
Jiří MacákHudba:
Petr HapkaHrajú:
Vlastimil Harapes, Jana Šulcová, Klára Pollertová-Trojanová, Jan Kačer, Jiří Kodet, Oldřich Vízner, Jan Přeučil, Zora Ulla Keslerová, Svatopluk Beneš (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Dušan Roček se vášnivě věnuje letům na rogallu a nebrání v tom ani své patnáctileté dceři Mileně. Jediný, kdo riskantnímu sportu nefandí, je Dušanova žena Magda. Ale není to rogallo, odkud číhá nebezpečí. Jako blesk zasáhne rodinu autonehoda, při níž je Milena vážně raněna. Při rentgenu se zjistí, že dívka má jen jednu ledvinu a ta je vážně poškozena. Jedinou šancí je transplantace. Dušan se okamžitě nabídne jako dárce. Protože by jako otec byl nejvhodnějším dárcem, lékaři souhlasí. Během vyšetření však vyjde najevo, že nemůže dát Mileně svou ledvinu, protože není jejím skutečným otcem. Dušan je šokován a nedokáže se s nevěrou své ženy vyrovnat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (46)
Příliš socialistické, příliš nomenklaturní, příliš normalizační, příliš přikrášlené, ale teď vážně. Jde o pravdivý příběh, který ukazuje slušnou úroveň tehdejšího Československého zdravotnictví se skutečným příběhem o kterém se dokonce psalo v tehdejším tisku. Nehodnotím smutný příběh, ale velmi dobrou úroveň snímku. ()
Rozhodná chvíle. Žít nebo zemřít? Zapomenout a odpustit? Zahodit všechno, co ještě nedávno mělo smysl? Stejnojmenný román Stanislava Rudolfa nabízí zamyšlení nad tím, co všechno je člověk schopen obětovat, aby zachránil život druhých a ukazuje, že hranice mezi dobrem a zlem není tak zřetelná, jak si myslíme. Bohužel, film utrpěl povážlivé trhliny, když byl do hlavní role angažován Vlastimil Harapes (proč ne rovnou František Němec?) a jeho hysterický styl. Zvýraznění některých nežádoucích – komických – prvků (postavy Jiřího Kodeta, Dagmar Čárové a Michala Pavlaty) filmu spíše uškodilo. Ovšem způsob, jakým byla zachycena obětavá a namáhavá práce lékařů, vesměs špičkových odborníků tehdy stále socialistického zdravotnictví, zasluhuje bezvýhradnou pozornost a úctu. ()
Operaci mé dcery beru jako dvojče filmu Den pro mou lásku, ale mnohem propracovanější a dějově plnější. Příběh s až detektivní zápletkou o hledání příčiny jedné nelehké životní situace. Tato hezká záležitost nám říká, že srdce, cit a láska k dítěti jsou víc, než jen prostá biologická identita. Závěrem musím připomenout melancholickou Hapkovu klasiku, co mne vždy příjemně oblaží. ()
Jeden ze zástupců lékařského žánru u filmů té doby, který mi však přišel tak nějak nevěrohodně natočený, zvláště pátrání po skutečném otci, a po pravdě řečeno, i když byla Klára Pollertová tehdy mokrým snem mnoha dospívajících chlapců, tady hraje hodně mizerně. Dobrá je atmosféra, hudba, kamera, ale scénář mi přijde poněkud skokový (skok sem, skok tam, chvíli dobrá scéna, a jindy mizerná). ()
Vlastimil Harapes nehraje, ale pěkně vypadá. Klára Pollertová s vizáží, že má smrt na jazyku se maskérům povedla. Příběh je citlivě natočený a situace, do které se dostal otec Mileny, byla dramatická a uvěřitelná. Za zmínku stojí také tým lékařů a jejich profesionální nasazení při snaze o záchranu života. A co mě přilákalo před obrazovku? Působivá a dojemná hudba Petra Hapky umocňující sílu příběhu. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (8)
- Filmový štáb mohol vstúpiť do prostredia, ktoré musí byť zásadne sterilné vďaka tomu, že nový operačný trakt na druhom poschodí budovy sa vtedy dokončoval, bol tesne pred otvorením a ešte sa nepoužíval. Po nich sa urobil generálny poriadok a stery a išlo sa potom skutočne operovať. (Raccoon.city)
- Některé skutečné zdravotní sestry se natáčení zúčastnily jako komparzistky. (ronny133)
- Vlastimila Harapesa (Ing. Dušan Roček), ktorého režisér Ivo Novák do úlohy vôbec nechcel, ale presadil si ho autor námetu Stanislav Rudolf, ktorý mal dôležité slovo, predaboval František Němec. (Raccoon.city)
Reklama