Kolja

"Kolja" je pre mňa dnes už skutočnou českou filmovou klasikou. Ktorú otec a syn Svěrákovci priniesli k životu a dali do toho svoje srdce. Ak mám byť celkom úprimný, tak nebudem nikomu vyhovárať, že im to nemôže prísť gýčovité. Ale zase si myslím, že veľa z toho, čo film prezentuje si buď viem veľmi dobre predstaviť, alebo to dokážeme ako ľudia veľmi dobre pochopiť. A keď sa to okorení o veľmi dobrý humor, ktorý ma aj po rokoch pobaví, tak to je absolútne najlepšie. Nemáte radi, ak sa na filmy pozriete desiatykrát a tešíte sa na jednotlivé fóry? Ako už dnes pamätné: "Náš krásny". Na tom sa vždy musím poriadne smiať. Logika tej scénky nemá chybu. No potom sú tu aj iné veci, ktoré sa mi páčia. Dramatické časti sú podľa mňa veľmi dobré. Je skvelé sledovať ako sa vzťah medzi Františkom Loukom a mladým Koljom vyvíja. Ako to začne, a kde to skončí. A je to práve ten koniec, ktorý je pre mňa najväčším symbolom tohto filmu. Bez toho, aby som spoiloval udalosti (aj keď ste tento film asi videli skoro všetci) tak scénka, kde sa pred Zdeňkom zavierajú dvere na letisku je pre mňa vždy najsilnejší moment celého filmu. A je krásne, že Jan Svěrák nechal tú scénku ešte pár sekúnd v nás doznieť, aby sme si vychutnali tento moment. Toto nie je len môj najobľúbenejší moment filmu, toto je jeden z mojich najobľúbenejších filmových momentov všeobecne. Mysím si, že po tom všetkom čo sme videli je to jedna nádherná a silná scénka. Neviem či mám aj rozoberať ostatné veci, lebo všetko čo bolo treba povedať k tomuto filmu bolo podľa mňa povedané. Stella Zázvorková je vynikajúca, scénka na policajnej stanici je perfektná, Ondřej Vetchý je skvelý, atmosféra filmu a hudba sú absolútne fenomenálne. Nemyslím si, že o filme hovorím niečo nové, no napísal som, čo som o ňom osobne napísať chcel. Pre mňa silný, krásny a emocionálny film, na ktorý nikdy nezabudnem a môžem si ho pozrieť kedykoľvek. Hodnotenie: A+ (18.11.2019)

Kolja je dobrý film z toho důvodu, že nese všechny znaky klasického Svěrákova scénáristického stylu – zejména lehké a brilantním vtipem sršící dialogy. Dobrým filmem je i proto, že všichni herci bez rozdílu předvádějí skvělé výkony, panem scénaristou samým počínaje (člověk mu toho obšourníka kupodivu věří, sucharovi učitelskému :o)), roztomile tlusťoučkým chlapečkem Chalimonovem končem. Ne tak dobrý je ten film zejména proto, že se v něm začíná projevovat sklon Jana Svěráka k prvoplánovosti a frontálnímu útoku na diváka. Ví, co funguje a to bezostyšně používá, přičemž však udržuje snesitelnou míru. Bohužel narozdíl od Obecné školy je Kolja spíše jistým plánem, jak získat Oscara, než silným a svojským filmem. Chybí mu ona přirozená zemitost (co vy na to, pane Kovář, dobrý, ne? :o)) a sugestivní evokace atmosféry, kterou se vyznačují velké autorské počiny. Nad vodou kalkulu ho drží právě humor, ale nakonec i fakt, že ten příběh (chtě nechtě) člověka vždycky zasáhne. (24.09.2004)

Američanům stačí opravdu málo. Před lety jsem viděl první polovinu a měl jsem dojem, že mi to stačí. Nyní jsem zhlédl Kolju celého a původní dojem se potvrdil, ta půlka stačila. Příjemně strávený čas s klasikem v dobře udělaném filmu, na osobním příběhu rozehrávajícím určitou českou tématiku (vztah k Rusům, emigrační roztrženost životů). Postava Šafránkové (ve finále těhotná!) tam nějak podivně plandá, Smoljakova radost z "ilegální činnosti" napřed sympatická, leč přetažená do trapnosti. Celek sice drží solidně pohromadě, ale přece jen příliš stojí na prvoplánovém efektu izolovaných momentek. (21.11.2011)

Když jsem "Kolju" viděla poprvé, zasáhl mě silou rozjetého Pendolína. Chvíli jsem se smála, chvíli dojatě posmrkávala a snažila se přes slzy zaostřit na plátno, chvíli nedýchala napětím (že, Táborský, hnusáku jeden?!:-)), film si mě zkrátka zcela podmanil. Herci, příběhem, hudbou, vším... Soudruzi v USA mi pozlaceným nahatým skinheadem udělali ohromnou radost. Jestli jsem při druhém a třetím shlédnutí odhalila i nějaké ty trhlinky na "Koljově" dokonalosti, pak hodlám předstírat, že neexistují. Když ho miluješ, není co řešit! A "Kolja" si moji pumpičku jednoduše získal. 95% (21.12.2011)

Co jiného než kvalita může vzejít z tvorby dvojice Svěrák a Svěrák. Nádherně zpracovaný lehce sentimentální snímek, který časem zraje jako víno. Duo Svěráků jsou klasičtí čeští kumštýři, kteří točí pro nás, pro českého diváka. Jemný humor i rodinné poetické drámo ovlivněné dobou. Česko-ruské smíření napříč několika generacemi. Jan Svěrák každým filmem pokračuje v tradici kvalit československé kinematografie. K plnému počtu mi rozhodně pomohla i nádherná hudba Ondřeje Soukupa. (20.10.2011)