Nepodepsaný knoflík

Když jsem to viděl poprvé, ještě dlouho jsem si to pamatoval, o čem to bylo, což se mi u televizních filmů nestává. Není tu ani tak důležitá kriminální zápletka a její rozuzlení, jako spíše našlapaná atmosféra zvláštně nepřátelského městečka s bizarními postavičkami a přitom slušně vykreslenými charaktery i v menších rolích. Skousnul jsem i Oldřicha Vlacha, o němž si jinak nemyslím, že by byl hercem hlavních rolí. (12.07.2012)

Nepředstíraná snaha jít vlastní cestou nevyšlapanou polistopadovou stezkou přispěla k nevšednímu diváckému zážitku, na němž se rozhodnou měrou spolupodílel kvalitní scénář. Atmosféra jihozápadočeského okresního města, v němž každý zná tak trochu každého, což platí tím spíš o ještě nepočetnější policejní komunitě. Čas, který na regionu plyne pomalu, v němž všechno, co do něj vnáší pozvolný tok postřehnutelných změn, ovlivňuje v nikoliv zanedbatelné míře protagonista sám. Co v počátku vypadalo jako neumětelství, postupně krystalizovalo právě do této podoby. Prostý příběh vesnické tragédie s až nečekaně hlubokými kořeny se vyjevuje způsobem, který se maximálně přibližuje skutečné tváři opravdového policejního šetření. To, že se tvůrcům podařilo organicky do beztak nesnadného tématu vtělit i příběh specifického lidského i odborného policejního zrání, je dalším úspěchem této mimořádné televizní inscenace. Potěšila i přítomnost dnes ne příliš vídaných hereckých tváří (Jiří Holý, Petr Oliva). Skutečnost, že česká - byť i regionální (provinciální, venkovská) zkušenost - může být zdrojem velkého tématu i silného příběhu mimo dosah eletronických médií a bulvárního tisku, zřejmě zůstane nejtrvalejším přínosem NEPODEPSANÉHO KNOFLÍKU. Knoflíku, který je vlastně popsán do posledního volného místečka. Láskou, laskavostí, vůlí, lidstvím. Tím prostým a neokázalým. (02.08.2008)

Téměř po dvaceti letech jsem si dal repeté a nijak zvlášť na mě tahle televizní detektivka nezapůsobila ani tenkrát, ani teď. Dvojka vyšetřovatelů (starej a mladej, Vlach a Zadražil) musejí přijít na kloub vraždě jednoho dědka, jehož tělo nalezli po týdnu pátrání v lesním potoku. Začnou rozplétat další okolnosti, které je přivedou až do hluboké minulosti, která má s vraždou jasnou spojitost. Není to vyloženě blbý, chtělo by to však lépe zdramatizovat. Moc se mě líbila hudba Jiřího Václava, která by více seděla filmové produkci, než televizní. Další plus bych dal za zapadlou vesnici a její dvě zakouřený putyky, z čehož dýchala ještě bolševická atmosféra (děj se však odehrává již po revoluci). Jan Hraběta se do role hospodskýho snad narodil, klidně bych se jím nechal obsloužit a dát si čepovanej škopek a kančí guláš :). (06.12.2022)

Taková nějaká "nijaká" česká "venkoucká" krimoška, jejíž hlavním symptomem je překombinovanost v závěru. Krkolomný konec evidetně pramení z touhy "za každou cenu překvapit" klimbajícího diváka nečekanou pointou. Na tenhle dedektýfní příběh jsme se dívali ve čtyřech lidech, a přestože bych sešlost u televizoru rozhodně neoznačil za spolčení kreténů, nebyl nikdo z nás schopen říct, o čem to vlastně nakonec bylo. Asi bych to potřeboval sjet ještě jednou, ale za takovou námahu by Kotkův Knoflík nestál. Ani kdyby byl podepsanej. (14.01.2011)

Velice povedená televizní detektivka (ne kriminálka) z velmi blízkého českého prostředí. Malé městečko s obyvateli navzájem se všichni znajícími a kde se tím pádem nic neutají, začne zkušený vyšetřovatel a k němu nově přidělený čerstvý absolvent vyšetřovat zdánlivě banální případ začínající požárem, který nakonec vyvolá velice pochmurnou minulost. Příběh sleduje vyšetřování a pátrání krůček po krůčku, nikam se nespěchá a ukazuje starou poctivou českou detektivní tvorbu, jakou jsme kdysi tak dobře uměli. Při sledování jsem si z úctou vzpomněl na majora Kalaše, ke kterému má tento snímek hodně blízko. Je však ale daleko lidštější a to naše češství z toho vyloženě září. Scénář je napsán velice profesionálně. Tolik dějových obratů je doslova překvapením. Řekl bych, že závěrečnou scénu usvědčení knoflíkem je téměř jak od Colomba. Tvůrcům z ČT se tohle vskutku povedlo. (09.07.2015)