Brouk v hlavě

Každý nemá možnost být účasten představení Vinohradského či jiného divadla, kde by mohl uvidět tuto skvělou komedii naživo, musí vzít proto zavděk televizním záznamem. Není však třeba litovat. Tato svižná taškařice plná omylů a záměn, vtipných dialogů, krásných kostýmů a malebných dekorací je především hereckým koncertem naší divadelní špičky v čele s virtuózním Viktorem Preissem. Není v ní malých rolí, skvostné výkony podávají všichni - asi proto, aby mu to nepokazili. Takových her je málo, tak si to všichni užívali. V jedné z menších úloh mne zaujal tehdy začínající Michal Novotný. Po shlédnutí jsem dospěla k závěru, že když už zhřešit, tak jedině „U něžné kočičky“. (24.11.2011)

Jedna z mála televizních inscenací, které člověka suverénně pobaví a ještě na závěr řekne, že stejně čeští herci jsou nejlepší. A v dnešní době, kdy žijí z žoldů tvůrců moderních telenovel typu Ulice a Ordinace, je opravdu už vzácnost vidět je v tak povedených rolích. Takovou je třeba role bankéře Champsboisy a opilého sluhy Boutona v podání naprosto výtečného Viktora Preisse. Vlastně bych nejraději vyjmenoval všechny. Například Jan Hrušínský mě spolehlivě dostával do kolen svou zjemnělou dikcí nadrženého Francouze. A další. (30.07.2012)

Ještě o něco lepší než záznam téže komedie z Vinohradského divadla z r. 1970 (s Brodským a Jiráskovou). Zdeněk Zelenka příběh rozložil a zase sestavil - ale jinak. A to udělal velice dobře, takhle je to mnohem zábavnější a je dobře, že například využil nápad, že se Champsboisy a Bouton setkají, což by v divadle samozřejmě nebylo možné. (27.04.2003)

Notoricky známá hra Georgese Feydeaua patří mezi nejoblíbenější komedie na českých i slovenských scénách, je vděčnou záminkou pro dvojnické úlohy, pro roztomilé (a dvojsmyslné) dialogy a pokud se vše podaří, je Brouk v hlavě především nositelem neskutečné energie a dobré nálady. Tato Zelenkova televizní inscenace si vzala to nejlepší z dobré divadelní rutiny i možností práce v televizi (ačkoli přesvícené jsou všechny scény bez ohledu na jejich obsah). Seriózní Viktor Preiss je nervózní, protože jeho ženuška Zlata Adamovská je snad až příliš roztomilá (což je výborná výchozí situace pro dvojnické zmatky), dále žánrově přesný je Jan Hrušínský, ale Martin Dejdar hraje, jako kdyby na Vinohradech hostoval Ypsilon. Leč látka je to pikantní a vždy záleží jen na konkrétním týmu, zda se podaří dojít do zdárného konce (respektive do spokojené náruče Marcely Champsboisy) a Zelenka měl tentokrát vysloveně šťastnou ruku. (06.03.2021)

Klasickú Feydeauovu frašku som videl v troch verziách. Myslím si, že nie je veľmi na nej čo vylepšovať. Divák väčšinou vie o čo v nej ide a najviac ho zaujíma, ako sa herci popasujú so svojimi postavami. Musím konštatovať, že inscenáciu z roku 1969 si cením viac, ako túto novšiu verziu. Práve preto, že minimálne polovica hercov mi do ich postáv nesedela. Vo fraške je normálne prehrávať, ale aj v tom je potrebné dodržať mieru, čo sa nestalo, čím som bol prekvapený a sklamaný. Napriek tomu ponechávam pôvodné tri hviezdičky, lebo tak ako som napísal na začiatku, že na fraške nie je čo vylepšiť, myslím, že ani veľmi čo pokaziť. (23.10.2020)