Droste no hate de bokura
Réžia:
Džunta JamagučiScenár:
Makoto UedaKamera:
Džunta JamagučiHrajú:
Kazunari Tosa, Riko Fudžitani, Góta Išida, Masaši Suwa, Jošifumi Sakai, Haruki Nakagawa, Munenori Nagano, Takashi Sumita, Čikara Honda, Aki AsakuraVideá (2)
Recenzie (5)
Příhody mladého páru a pak několika jejich přátel se dvěma televizemi ukazujícími dění dvě minuty napřed a dvě minuty pozadu, což se později ještě zkomplikuje. Skutečně jen hříčka, nic víc.(50%) ()
Ukázkový DIY filmmaking s časovými hrátkami, u nichž by Nolan chrochtal a bledl závistí zároveň. Zatraceně chytrý koncept vytěžený na maximum, navíc s výborně načasovanými gagy. Plná palba je možná lehkým nadhodnocením, nečekejte, že to za vás vyplní daňový přiznání, ale v rámci svého měřítka to v podstatě nemohlo být lepší. Jak je mainstreamová japonská produkce pod nadvládou komiksových adaptací v dlouhodobém kreativním marasmu (paralely s Hollywoodem velmi vítány), indie scéna je posledních pár let plná života a šťávy. Tady se rodí nová generace, a je velká radost tomu přihlížet. Tak vzhůru do nekonečna a ještě dál. 90 % ()
Ale jo, tady mě experimentování s filmovým médiem v omezených podmínkách v době koronavirové dokázalo patřičně zaujmout po celou dobu... Námět dvou interaktivních TV obrazovek, z nichž jedna zpětně přehrává dění dvě minuty nazpátek a druhá zase dvě minuty předem ukazuje budoucí dění, je originální a ač prvních 20 minut vypadá, že se nám tady stále větší počet postav bude pouze prohánět od jedné obrazovky ke druhé a my jako diváci sledovat dokola ty samé interaktivní konverzace ze dvou různých časoprostorových „stanovišť“, postupně naštěstí tvůrci předvedou více nápadů. Postupně totiž začíná gradovat nejen počet postav na scéně, ale i různé experimenty s obrazovkama ze strany postav, od první nežádané návštěvy rovněž napětí a a ač nemůžu říct, že mě Za nekonečné dvě minuty ve finále nějak odbouralo, celková práce s námětem a jeho provedení mi přijdou na zvolenou stopáž kratšího celovečerního filmu a relativně oddechový charakter dostatečné. Naštěstí dojde i na dlouho očekávaný a absentující pokus vzepřít se dodržování jednání dle obrazovky budoucnosti a ten humor se spontánními projevy, byť se nese v takovém svérázně japonském duchu, mě občas dokázal i příjemně pobavit. Uděluji 4. hvězdičku i vzhledem k originalitě a vynaložené námaze tvůrců v souvislosti s interakcí děje na dvou obrazovkách s různým obsahem a v reálu současně, přičemž většina výsledného filmu je natočena snad na jeden záběr. [75%] ()
Zatímco všude po světě lítal spolu s covidem Host jako vrchol "karanténní" kinematografie, v Japonsku natočili tuhle malou, nezávislou a nesmírně nápaditou sci-fi, která je oproti Hostu asi tak vysoko, jako člověk proti mravenci. A strčí do kapsy i spousty jiných filmů. Je radost sledovat, jak si Jamaguči vyhrál s námětem dvou televizí, z čehož jedna vidí dvě minuty do budoucnosti a druhá dvě minuty do minulosti. Má to totiž nejeden dobrý a vtipný nápad a na to, co vše to rozehraje, je zvolená stopáž naprosto dostačující. Bavil jsem se celou dobu a klidně bych tomu dal plný počet, kdyby to ovšem mělo lepší a výraznější konec a propracovanější scénář. Takhle to sice taky funguje, ale stejně jsem se neustále ptal, proč aspoň jeden z nich nezkusil rebelovat a nepřestal přesně napodobovat budoucnost. To si fakt všichni mysleli, že se zhroutí svět, když nebudou naprosto přesní? Konec sice přijde s hezkou myšlenkou, že svůj osud si máme řídit sami a konečně se v něm někdo dokope k tomu, na co jsem čekal celý film, ale chybí tomu cokoli silnějšího, tohle je spíš utnuté v "nejhezčím" momentu. SPOILER A přitom by stačilo, kdyby se pak všichni zase probrali nebo byli vidět společně na budoucí televizi. KONEC SPOILERU. I tak se mi to ale hodně líbilo a jsem rád, že jsem na tenhle malý japonský klenot narazil. A dokonce i vypadá, že byl celý natočený na jeden záběr, čímž mi přijde o to zajímavější, protože i s tímhle stylem funguje a nesnaží se být skvělým jen skrze něj. Jsou tam teda taková zvláštní místa, kde možná byl nepatrný střih, ale vzhledem k tomu, že to bylo celé točené na mobil (a asi na iPhone?) s možností točit staticky i rozklepaný záběr, je možné, že ta divná místa tak vypadají právě kvůli tomu. 4* ()
Milý a důvtipně natočený malý film, který chytře využívá sci-fi zápletku jako zamyšlení se nad tím, zda chceme být páni svého osudu nebo jim chceme být vláčeni. ()
Reklama