Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Strašidelná komedie s dětmi, duchy a písničkami. Neobyčejný příběh plný triků, písniček a kouzel vypráví o dětech léčících se z alergií v tajemné jeskyni, kde se střetnou s životu nebezpečnými duchy, kteří potřebují ke své existenci freonové plyny. S pomocí fantazie a dobrého ducha Leopolda se dětem podaří nad strašidly zvítězit. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (81)

Jezinka.Jezinka 

všetky recenzie používateľa

Freonový duch by se skoro mohl jmenovat "Ať zhynou duchové!" Jako dítě z lázeňské oblasti jsem záviděla těm dětem, které měly za barákem nějakou pěkně čadící továrnu, protože se mohly dočkat ducha a parádního dobrodružství. Nevím, zda písnička o tom, že máme rádi zvířata, byla složena pro tuto pohádku, ale nikdo před tím ani potom mi nepřišel s koncem, že hebkou srst má například ježek, tak vtipný, jako mi přišel Marek - Radek Hoppe. Jako dospělé mi sice vrtá hlavou, proč některým duchům čerstvý vzduch přinášel smrt a jinému svědčil a proč se každý jeden z duchů vlastně stal duchem, stejně jako proč jen Leopold Lorenc měl schopnost se zhmotnit, ale kdo by v tom ryl. Smutně pragmaticky pravdivý je Lorencův povzdech. "Dokud vás budou vychovávat lidé, co kradou spreje, špatně se vám povede." ()

Zagros 

všetky recenzie používateľa

Snad první československý eko film, který se snaží pohádkovou formou odradit od používání sprejů s freony. Přiznám se, že dějově si už moc nepamatuji. Přesto ve mně zanechal film hlubokou stopu. Vzpomínám si, že poté, co jsem jej viděl, jsem neustále kontroloval každý sprej, jestli neobsahuje zakázanou látku – freon. Bez tohoto filmu by to slovíčko pravděpodobně znal jen zlomek lidí a jsem přesvědčený, že by ani nevznikla hláška v seriálu Most! „freon v piči“. ()

Reklama

Siegmund 

všetky recenzie používateľa

Film se zajímavou tématikou na plátna českých kin přišel, jak se říká, s křížkem po funuse. Film vznikl v roce 1991. Ovšem už 16. září 1987 byl v Montrealu přijat tzv. Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu. Pro úplnost uvádím, že Montrealský protokol je prováděcím protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně ozónové vrstvy. Ta byla podepsána 22. března 1985 ve Vídni. Československo se stalo smluvní stranou Vídeňské úmluvy 30. prosince 1990. Zkrátka a moudře, film brojí proti freonům, tedy proti něčemu, co se v době promítání filmu už nepoužívalo. Pokud však odhlédnu od tohoto zásadního nedostatku, je FREONOVÝ DUCH velmi dobrý film, který je z hlediska ochrany přírody pro děti neustále inspirativní. ()

Olík 

všetky recenzie používateľa

Čichám, čichám, okatou snahu znovu si zazpívat "dumky žalky a co já??" No, co si budeme povídat, Ať žijí duchové byli, jsou a budou jenom jedni...o tom asi nemá cenu nějak dlouze polemizovat. Každopádně Zdeňku Zelenkovi se podařilo zplodit celkem podařenou dětskou podívanou. Lehce nezvyklou, s ekologickou stopou, ale byl tam příběh, bylo tam dobrodružství, bylo tam nadpřirozeno, písničky taky a místo Sováka Brodský.....sice už nejede na všechny válce, ale pořád je hlavním držákem. Freonový duch dokazuje, že jestli něco tuzemská kinematografie let nedávných něco opravdu uměla, tak to byli snímky pro děti a mládež. ()

WANDRWALL 

všetky recenzie používateľa

Jak by film mohl po obyvatelstvu chtít, aby se chovalo ekologicky, To je přání, poněkud přitažené za vlasy, ne? Film by měl být osvětou, když ji nedokáží uchopit a užít lidé ve školství, politici, pracoviště, rodiče? Překvapilo mě, jak byla v čase natáčení hezká Jitka Asterová, a už se tomu manželovi od jiné herečky nedivím, že se do ní tehdy nešťastně zamiloval, ale nakonec byl rád, že má aspoň Zedníčkovou. Byl to akt rozumu, protože Jitka Asterová je mnohem starší, než ten kluk, takže to byla ona, kdo byl z těch dvou rozumější. A Zedníčkové se na začátku moc nelíbil, ale pak si dala říct. Jako herec ve filmu "Freonový dcuh" vyniká V. Brodský, z herečk se mi nejlépe vyjevila Karolína Pospíšilová. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (7)

  • Natáčelo se také v obci Hora Svatého Šebestiána. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Po filmech Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) a Zabil jsem Einsteina pánové... (1969) se jedná o třetí český film, kdy se někdo z cestovatelů v čase setká se svým mladším já, případně se svým příbuzným (Jiří Sovák potká ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem své mladší já, Lubomír Lipský potká ve filmu Zabil jsem Einsteina pánové... svého otce ještě jako kluka, a zde Lorenc Leopold potkává své mladší já ještě jako živého chlapce v roce 1846). Rozdíl je jen v tom, že zatímco ve zmíněných prvních dvou filmech jsou všechny postavy živé, v tomto filmu je Lorenz Leopold „pouze“ duch. (Jan.Kanak)

Reklama

Reklama