Čo som komu urobila, že sa mi to stalo

Vlastně ani nevím, co si o tomto filmu myslet. Jako kdyby mi unikal kontext. V samotném závěru se záběr kamery přesouvá z balkónu, kde žila tahle vypečená rodinka, na bytový dům a pak na sídliště, jakoby tvůrci říkali....a tohle je jen jeden střípek ze života prostých lidí, jen jeden příběh o boji s chudobou, frustrací a nezájmem blízkých. Ze světa, kde není láska. Je to bizár z hlavy extravagantního chlápka, jakéhosi psychotarantina, který si libuje v pokřiveném zrcadlení světa. Který rodič vykuplí své dítě pedofilnímu zubaři? Ale ona žádná z postav nebyla normální. Drogový dealer, štětka, malý gay, tyranská matka, dítě telekinetik, impotentní polda, spisovatel podvodník, jeho žena kleptomanka, jeho bratr alkoholik, hlavní postava závislák a vrah... . Tohle nebyla komedie, ale výlet do hlavy pošahaného člověka, který je dnes podobně jako zmiňovaný Tarantino stavěn na piedestal. Tak za mě ne. Svět jistě není dokonalé místo, ale tenhle pohled na mě působí zbytečně perverzně...nebo možná jen pervezně ve své prázdnotě. Co se tím vším autor snaží říct??? S Almodóvarem mám společnou pouze fascinaci výrazem Carmen Maury. Podle mě předlohu Dahla nepochopil, nebo ji záměrně zhnusnil. Nikdy více. (29.12.2023)

Musím se přiznat, že ranný Almodóvar mi ještě tolik nevoní jako jeho pozdější, vyzrálejší díla. Přesto se jedná o velmi dobrý film, ve kterém lze dobře rozpoznat Almodóvarův rukopis, především v práci s postavami. Určité náznaky a jemné niance, které byly později v dalších dílech rozvinuty k dokonalosti poznáte spolehlivě. Na Almodóvara klasický, ale na rok 1984 v určitých scénách velmi kontroverzní kousek. Dobrý základ na pozdější cestu k dokonalosti. (17.01.2009)

Solidní ztřeštěná komedie o jedné šílené rodině z Madridského geta, kde opravdu, ale opravdu nikdo není normální. Takovou skupinku různých sociálních individuí si lze jen těžko představit. První hodina šlape perfektně, dobře jsem se bavil. Spousta šílených rozhovorů a situací. Poslední půlhodinky je trošku pomalejší a ztrácí tempo první hodiny. (03.03.2009)

Tak tento film ne názornou ukázkou toho jak moc Almodóvar postupem času vyzrál. V tomto filmu je spousta dobrých nápadů a momentů, ale jakoby je ještě režisér neuměl uspořádat do srozumitelné formy. Připomíná to hrubý kámen, před tím, než se do něj pustí sochař. Je zde spousta toho zbytečného, neotesaného a chybí důraz na to důležité a podstatné. (17.09.2009)

Rana tvorba Almodovara mozna nema tak propracovane scenare jako jeho posledni filmy. Na druhou stranu ale vykresleni postav, vyber hercu a cele zpracovani je stale na nejvyssi urovni. Pokud si pustime dva-tri jeho filmy po sobe, muzeme mit problem, ze se nam zapletou dohromady, i tak ale Almodovarovy filmy vnimam jako jedny z nejoriginalnejsich dnesni doby. Co jsem komu udelala je vyborna tragikomedie o jedne rodine na periferii Madridu. Carmen Maura opet predvadi excelentni herecky vykon, kde ji vice nez slusne sekunduje Chus Lampreave, jeji poznamky jsou neskutecne. Vubec, kazda role zde ma sve misto a svoje postaveni. Sceny s exhibicionistou nebo zubarem jsou nezapomenutelne. Stejne tak hlasky ve filmu. Maloktery reziser mi umi zvednout nalodu tolik jako Pedro Almodovar. (22.07.2009)