Milostné historky
Les Choses qu'on dit, les choses qu'on fait
Love Affair(s)
Réžia:
Emmanuel MouretScenár:
Emmanuel MouretKamera:
Laurent DesmetHrajú:
Émilie Dequenne, Guillaume Gouix, Camélia Jordana, Vincent Macaigne, Niels Schneider, Jenna Thiam, Julia Piaton, Jean-Baptiste Anoumon, Sarah CaponyObsahy(1)
Navzdory příslibu společně strávené dovolené s přítelem Françoisem na francouzském venkově se těhotná Daphné ocitá sama ve společnosti jeho bratrance Maxima. François musel narychlo odjet do Paříže, aby zastoupil nemocného kolegu. Celé čtyři dny v jeho nepřítomnosti se Daphné s Maximem pomalu poznávají a prvotní nesmělost střídá intimita, již dvojice skrze vyprávění o milostném životě postupně sdílí. Ukazuje se, že jste-li lásce otevření, vstoupí do vašeho života bez zaklepání. Co omamně sladká a opojná, ale i unikavá a nestálá vášeň může způsobit? Vtiskne bytí nový rozměr, nebo se promění v bolestnou propast? Emmanuel Mouret vzdává hold francouzské tradici, v níž má milostný cit neochvějné postavení. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (18)
Kompozične síce vynikajúce, ale to je asi tak všetko, čo hnalo tento film smerom vpred. No dobre, ešte aj to francúzske čaro a atmosféra tomu pridalo kus kvality, ale to je už asi fakt všetko. Inak to bola na môj vkus až príliš promiskuitná "romanca", kde sa to na môj vkus miešalo viac ako by bolo vhodné. A napokon to všetko viedlo k dosť predvídateľnému vyvrcholeniu... Takže z tohto pohľadu to bola skôr škoda. Ale inak sa to celkom dalo, aj tie dialógy a spomienky zaobalené do "romantického" šatu mali čo povedať. Slabšie 3*. ()
Srovnání s Rohmerovými historkami kulhá na obě nohy. Sice umně zpracováno s přemírou dialogů, ale oproti Rohmerovi povrchní, chybí tu svěžest a přesvědčivý prožitek. Komentář: https://www.ioncinema.com/reviews/emmanuel-mouret-love-affairs-review https://www.critique-film.fr/critique-les-choses-quon-dit-les-choses-quon-fait/ (50%) ()
[KVIFF 2021] Po nějaké době opět Francie. Naposledy to bylo taky z festivalu ale to bylo Febio a byla to hrůza. V tomto případě mámě mnohem líbivější podání dvou lidských osudů, které se ukáží, že nejsou vůbec jednoduché. A ani jen o dvou lidech. Neustálé podvody a prcáníčko, které komplikuje všem životy. A vlastně je to všem jedno. Prostě Francie. Tohle podhoubí vytváří alespoň prostor pro upřímný smích a vtipné situace, které jsou opět tak trochu bizarní. Díru do světa to asi neudělá, ale dokážu si představit, proč to bylo tak vysoko v diváckém hodnocení, protože to byl přirozený a v celku jednoduchý film, co nemusel sežrat moudrost a symboly světa. ()
A pak že napínavá může být jenom detektivka... Dvě hlavné mužské postavy prolínají své životy a lásky s čtyřmi ženami. Ale romantickým, francouzským způsobem. Byť velká část filmu je založena na vyprávěných příbězích, film není vůbec nudný ani zdlouhavý. Ne každý režisér by toto s danou látkou a daným způsobem dokázal. Mouret ano. ()
Francouzi jsou blázínci, kteří ale o lásce rozhodně umí točit pěkné filmy. Tady se dočkáme tak trochu moderní verze Dekameronu, kdy si dva dosud neznámí lidé vyprávějí o svých milostných zážitcích… a to ještě netuší, jak se jejich vztahy dále zamotají. Nechybí dva milostné trojúhelníky, ve kterých se každičkou chvíli mění strany (kdo byl podváděný, sám podvede a naopak) a po většinu času je to velmi zajímavá podívaná. Zábavné a smutné (nechtěla bych takový vztah ani omylem) zároveň. ()
Reklama