Pán prílivu

Obrovská srdcovka. Vysoké hodnocení plyne z toho, že se nestává tak často, aby se do mě tento typ filmu tak moc vryl. Ačkoliv je zápletka jak vystřižená z červené knihovny, neměla jsem sebemenší problém jí uvěřit. Je to natočené s velkým citem. Soundtrack je kapitola sama pro sebe, stejně jako Nick Nolte. Doják, ale jeden z nejlepších, co znám. A knihu Pata Conroye mám připravenu jako horký tip, hned jak se dostanu do důchodu^_^ (08.10.2011)

Pomerne neobyčajný príbeh jedného chlapa (a ďalších veľmi dôležitých osôb jeho života) podaný v pomerne obyčajnom hollywoodskom balení. Ale to ani nie je výčitka, skôr konštatovanie. Psychologicky je všetko dostatočne dôveryhodne podané, čo ešte umocňujú skvelé herecké výkony vlastne úplne všetkých. Zamrzí trochu, že Krabbého postava je na takto ambiciózny film príliš jednorozmerná, ale jej prítomnosť vzhľadom na Wingovu postavu a jej minulosť chápem. Mám dojem, že takéto "malé" filmy zo súčasného mainstreamu vymizli, čo už ale výčitka je. Tomove tajomstvo som si pamätal ešte z prvého pozretia spred 20 rokov, čo je trochu škoda, pretože asi by na mňa film pôsobil ešte silnejšie. (08.04.2018)

Výborný film, výborná režie, skvělá hudba, skvělí herci. A také dobrá kniha, v níž se dozvíte, jak to bylo doopravdy s bratrem hlavního hrdiny, což je informace, která ve filmu nějak chybí. Miluji ten závěrečný okamžik, kdy projížděje přes šíleně dlouhý most, hlavní hrdina křičí: "Lowensteinová! Lowensteinová!" (08.12.2005)

Film, z ktorého cítiť poctivú a veľmi tvrdú prácu pani režisérky. Zároveň mám však dojem, že sa nedokázala vyhnúť typickej ženskej predstave o romantike, citovej nátlakovosti a účelovej sentimentalite. Prvá polovica a i kúsok ďalej bola výborná, človek čaká aké rodinné tajomstvo to z Toma vypadne a musím uznať, že to nebolo najhoršie. Tiež scenár okolo toho a skladba deja ušli a celkom ma aj zaujali. Koniec však už srší trápnosťou a presladenou romancou, až takou, že sa mi chcelo od toho odvracať oči, cítil som sa trápne aj za nich. Niekedy je menej viac, ale aj napriek tomu hodnotím snímok ako nadpriemerný. 70/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (17.01.2016)

Trojkové filmy jsou čirý průměr. Pětkové čirý nadprůměr. Co ale ty čtverkové? Silnější než průměr, ale ne dost na to, aby dosáhly nadprůměru? Možná. Možná filmy, které vás zamrzí i naserou zároveň, právě proto, že měly navíc, ale cosi jim k tomu prostě schází. Nevíte přesně co, ale prostě to tak je. Chybí jim to něco, co vás dokáže rozechvět, rozčísnout vejpůl, zlomit v pase, rozdrtit na kousky a pak znovu poskládat jako kostičky z Lega. Pán přílivu je bohužel přesně ten typ čtverkového filmu, kterému fandíte a rádi byste, aby na vás zapůsobil silněji než může...ale přitom cítíte, že na to nemá. Přesto, že tyto ambice zjevně měl, ale nějak to prostě dře. Na druhou stranu třeba Dvě tváře lásky je tak neambiciozní film, že si ho skoro ani nevšimnete a přitam tam to všechno je. A je to tam s takovou lehkostí a těm dvěma to věříte, jakoby to žili. Možná to jen problém Pána přílivu - je trochu moc snaživý a trochu moc ambiciozní. A proto to úplně nefunguje. Ani chemie hlavních představitelů, ani trochu překonstruovaný příběh. A je to škoda. (23.04.2020)