Wall Street

Expozícia krušných newyorských ulíc obklopených do neba týčiacimi sa mrakodrapmi, úprimné obnaženie chamtivosti južnej strany Manhattanu a súčasne istým spôsobom óda pre Wall Street s letmou odbočkou na piatu Avenue a East Side, plus Hamptons (ktoré vizualizovať v tomto tematickom zameraní v snímke z 80. rokov je predbehnutie času). Vzostup a pád. Nenásytnosť a zrada. Moc a opojnosť papierikov s obrázkami mŕtvych prezidentov. A zároveň v príznačnom kontraste s moralitou a morálnosťou bežného života. Úvaha nad tým, koľko stojí sen a aká je vlastne jeho skutočná cena. Úvaha o tom, či naozaj stojí za to. Spísaná pod taktovkou famózneho rozprávača toho času – Olivera Stonea. Ten tu priam až fascinujúco dokonalo zachytil esenciu bankovníctva a oboch strán amerického sna. Možno preto je ešte stále aj po 40 rokoch neporazeným kráľom "finančných" filmov. Archetyp excesu osemdesiatok. Wall Street je silne dobovo štylizovaný, interiéry sú v súlade s exteriérmi a sú ako mesto samotné – (dnes už) starodávne opulentné, luxusné svojim vlastným spôsobom. Zlato a mramor, drevo a Mariani stoličky. A čo som vždy najviac ľúbil na práci Michaela Manna – snímanie exteriérov z interiérov – tu Stone spolu s Richardsonom privádza do ešte väčších obrátok a rovno si dovolím tvrdiť, že aj najpôsobivejšie v kinematografii vôbec. Takúto silnú a osobitú NYC štylizáciu som naposledy videl asi jedine len v prvej sérii Black Monday. Scény "Greed is Good" a "Money Never Sleeps" sú dnes už pevne zapísané v análoch popkultúry, rovnako ako sa ťažko dá nájsť ten správny superlatív pre opísanie výkonu Michaela Douglasa, ktorého postava Gordona Gekka sa stala synonymom chamtivosti (v reálnych výkladových slovníkoch). V obsadení kvalitou nezaostáva ani Holbrook, Terence Stamp a obaja Sheenovci. Hudobný podkres Stewarta Copelanda mi prináša nostalgiu, ale najmä komfort a pokoj, no zároveň nezahmlieva realitu toho, aký drahokam a kus výstavnej filmárčiny tento počin je. Zamiloval som sa do neho ako malý pred vyše dekádou a milujem ho doteraz. Vďaka Wall Street som začal milovať filmy predtým, než som vôbec vedel, že chcem filmy milovať. "The main thing about money, Bud... it makes you do things you don't wanna do..." ♪♫ / ♪♫ / ♪♫ (komplet galéria: x / x / x) (x / x / x) (x / x / x / x / x) (x / x) (∞2009-2013) (23.6.2013) (8.9.2013) (2014) (2016) (2.3.2017) (27.9.2017) (31.10.2017) (26/27.8.2020) (20.1.2023) (12.3.2023) (12.03.2023)

Film, který ukáže, že dělat brokera není zas tak primitivní a že to může dělat každý, kdo má známost nebo počáteční kapitálek. Nešlo tady ale jen o obchodování, ale o Stona, který nám opět ukázal, že když něco natočí, ať je to o čemkoli, stojí to za to. Děj vás vtáhne, aniž by jste měli zájem o tento okruh lidí zabívající se burzou a tím i vlastně osudem většiny zaměstnanců, jejich platů a v konečném důsledku i jejich spokojeností. Ukáže nám, jak drsná společnost může na vrcholu být, a že občas se někdo najde kdo se tomu postaví čelem, protože pocítí, že to správné není a peníze nejsou zas tak na prvním místě, ale vlastní pocit, že jsem udělal něco dobrého nejen pro sebe. Opravdu jsem se na to díval, a ráááád. (( :: (28.01.2007)

Uaaaaaa, monochromatické monitory na Wall Streete :) A to už v roku1987. Ako si dobre žijú tí burzoví makléri :) Skoro by som aj zabudol, že existovali, aj keď neviem, či som v jednom zábere nevidel aj farebný monitor. Ale nič to, Charlie a Michael boli perfektní ako (skoro) vždy a Oliver rok po čate natočil zas kvalitný snímok. (18.10.2008)

Dalo by se říct, že Wall Street je typickým příkladem filmu, SPOILERY!!! kde "starouš" zaučí horlivého mladíka, jenže "starouš" nehraje fér a proto mu to mladík vrátí jeho vlastními zbraněmi, KONEC SPOILERŮ! ale není to zdaleka jen o tom. Tento film nám především ukazuje, jak moc "svobodná země" ta Amerika vlastně je… :-) Jak se dá vydělat ohromný balík peněz a zároveň prodělat ("Tak vyděláme jen 10 miliónů dolarů, no.") a jestli peníze jsou opravdu vše a co znamená rodina. Jistě, když to vidíte napsané, tak je to klišé nad klišé, ale když to vidíte v pohybu… to je věc! Oliver Stone je schopný režisér, a pokud si k tomu přizve ještě schopnější herce (Charlie Sheen byl opravdu skvělý, Douglas byl přímo famózní) tak se nemusíte bát o výsledek. Já jsem moc spokojený a nemám jediné sebemenší výhrady (pravda, většině těch ekonomických výrazů jsem nerozuměl, ale stejně jsem pořád chápal, o co jde). A co je hlavní, mohl jsem se naplno zasmát vtípku z Žhavých výstřelů 2, kdy se míjí lodě, na kterých jsou právě Charlie Sheen a Martin Sheen, kteří na sebe křiknou: "Líbil ses mi ve Wall Street!" (14.07.2010)

Mnozí uživatelé vyjadřují názor, že Stoneova Wall Street sžíravě a nekompromisně kritizuje kapitalismus jako takový. Dovolil bych si hrubě nesouhlasit. Film burze přiznává užitečnou funkci alokace kapitálu směrem k nejperspektivnějším projektům a firmám. "Drž se základů... prý mají nový lék... občas dobré věci potřebují svůj čas," říká Sheenovi jeho starý kolega, ztělesňující i starý přístup a ideály. Jde tedy o pomyslný souboj dvou filozofií investování. +++++ Ta první má čest, usiluje o dlouhodobé zisky, investuje tam, kde tuší zájem spotřebitelů a daňových poplatníků (nebo, ehm, vlády) o nabídku budoucích produktů a služeb. Ta druhá je posedlá rychlými zisky, v nichž dividendy hrají pramalou roli, důležité je využít krátkodobých výkyvů v ceně akcií. Levně koupit, draze prodat či levně koupit, vytunelovat a klidně zlikvidovat. Pokud mají takoví investoři (spekulanti v tom nejhorším slova smyslu) schopnost cenu akcií ovlivnit, tím lépe pro ně. Ten druhý přístup samozřejmě ztělesňuje Gekko. Gekko, kterému Stone přiznává vzdělání, charisma, nadané dítě, umělecký vkus, široký rozhled, fyzickou formu, nadšení pro novinky, sexappeal - všechno, všecičko Gekko má, jen soucit mu chybí. +++++ Filmem se motají ekonomická témata aktuální i po více než dvaceti letech. Insider trading - nezákonná praktika, kterou prý ale stejně všichni provozují, protože umožňuje získat větší zisky. Existuje dokonce hypotéza, že prakticky všichni mající dlouhodobě nadprůměrný zisk se jí oddávají. Oddělení vlastnictví od řízení - věc, kterou tentokrát kritizuje Gekko, ovšem proto, aby svého většinového vlastnictví využil k tunelování a "vyjebání" s malými akcionáři. Volatilita trhů. Hra s (ne)nulovým součtem. +++++ Stone si nepochybně jistou práci s nastudováním reálií dal. Zdá se mi, že ho to (zdánlivě) paradoxně v uměleckém výrazu svázalo. Rozhodl se jednoduchým příběhem o boji dobra se zlem, iluze s procitnutím svázat všechna témata do jednoho celku. Takových příběhů je dvanáct do tuctu. Zdá se mi, že chce vyprávět hlavně o Gekkovi, ale dává mu málo prostoru. Snad to má smysl v tom, že má větší šanci pomocí ostatních postav ukázat, čím Gekko není. Ten zůstává buď enigmou (ale film jej měl prozkoumat) nebo má strašlivě jednoduchý vnitřní život (ale to není zajímavé). Všechny postavy se mi jeví jako příliš modelové, sloužící k vyjádření politických názorů a apelů. Na to, že film vypráví "o lidech", je to málo. (25.10.2014)