Trojuholník smútku

Kvadratická funkce má tvar f(x) = ax²+bx+c, přičemž a se nesmí rovnat nule, a jejím grafickým vyjádřením je parabola. Když je a záporné, má parabola konkávní tvar směrem dolů, který vizuálně dětskýma očima připomíná smutný obličej. A tento graf dokonale vyjadřuje mé pocity z tohoto filmu. O filmu „Trojúhelník smutku“ se hodně mluví, zejména vzhledem k tomu, že získal prestižní Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Obecně se však recenze rozcházejí. Někteří film označují za veselou antibohatou taškařici, jiní ho kritizují za povrchní satiru. Problém s filmem „Trojúhelník smutku“ však nemá nic společného s tím, zda jde o dobrou černou komedii. Problém je v tom, že je to naprostý zmatek. Otravný, nesouvislý a děsivě pomalý film je jedním z nejnepříjemnějších filmových zážitků, které jsem v poslední době měl. Nemohu však popřít, že je to velmi dobře natočené a zahrané, což film zachraňuje od naprosté špatnosti. Film vykročil špatnou nohou - dlouhou hádkou mezi dvěma hlavními postavami. Zjevně má ukázat, jak jsou bohatí lidé povrchní, ale scéna by měla mít asi dvě minuty a místo toho zabere asi dvacet. Obě postavy jsou silně iritující: opět, samo o sobě to není problém, ale není to dostatečně odůvodněné, aby to stálo za to. Zpočátku jsem si říkal: „No, nevadí. Spousta filmů nezačíná skvěle. Tohle se určitě zlepší.“ Jenže opak je bohužel pravdou. „Trojúhelník smutku“ nemá jen příliš dlouhou a pomalou úvodní část, je to hrozně dlouhý a pomalý film. Časem zjistíte, že má sotva něco, co by připomínalo zápletku nebo nějakou skutečnou strukturu. Každá z postav je navržena tak, aby byla krajně nesympatická. To vede k tomu, že scéna za scénou nemá žádný význam, má jen malou zábavnou hodnotu a je proložena jen občasným mírně zábavným gagem. Jakákoli průchozí linie nastolená v úvodu je bez zjevného důvodu zcela vypuštěna. Ani když je loď konečně opuštěna, děj vůbec nenabere na obrátkách a stále odmítá diváka zaujmout. Nejhorší na filmu je, že končí jen tak v průběhu děje, takže má neuzavřený konec. Nejvíce frustrující je, že prvky pro skvělý film tu jsou. Herecké výkony jsou skvělé a film je stylizován jedinečným, ale střídmým způsobem. Některým scénám jsem se dokonce zasmál. Nic z toho však nestačí na to, aby film plně zachránilo a stálo za to se na něj podívat. „Trojúhelník smutku“ je film, který má atributy skvělé kinematografie, ale to vše slouží ubohé, prázdné díře v jeho středu. Spíš bych to nazval sociálním experimentem s trochu zvráceným humorem než filmem, kde by člověk měl pocit nějakého logického děje. /50%/ (14.01.2023)

Zrkadlo bohatým ľuďom. Možno by som vylepšil záver a tie vracajúce scény mohli byť aj menej nechutné. Ale to posolstvo, že boháč je významný len svojimi prachmi, no v praktickom živote je nikto, nula, parazit a predajný človek, to je významná myšlienka. A keď príde kríza, platia zákony džungle. Aj v tomto šlo ešte pritvrdiť, ale inak fajn. Film mal poriadne rozbehnúť kariéru Charlbi Dean. Žiaľ, dlho po premiére sa zo života netešila. (10.12.2022)

Zcela po zásluze jeden z nejlepší filmů minulého roku. Totálně černohumorná freska na téma kapitalismu a jak se z lidí stávají s množícím se majetkem lidské svině, které dokáží existovat pouze ve svém minivesmíru. „Nikdy se nehádej s idioty, klesneš na jejich úroveň a oni tě umlátí zkušenostmi.” Mark Twain. 80% (14.02.2023)

Ale jo, sem tam jsem se smál, sem tam jsem se smál hodně, sem tam jsem se smál hodně hodně, ale celé mi to tak nějak nedrželo pohromadě a nevěděl jsem, co si z toho odnést. Ano, člověk si pak přečte, že se jedná o "břitce satirickou komedii o společenských rolích a opojné síle moci" nebo že to je "satirická óda na nevyhnutnou nerovnocennost ve společnosti" a pak si řekne "Hmm, to dává smysl"... Asi jsem na tyhle evropské nezávislé filmy moc hloupej, nedá se svítit... 70% (14.12.2022)

Studie vlivu přírodních zákonů a mimořádných událostí na třídní boj a behaviorální vzorce. Klasik by řekl, že silnější pes mrdá.. Östlund zavírá do dalšího geometrického útvaru symptomy nemoci lidské společnosti a vrchol si nachystá už při odkrývání smyslu života na „poslední kapitánově večeři“. Následující Pán much pak už jen dlouze chodí kolem bludného balvanu, kterým můžete oddálit ztrátu svého postavení.. Woody Harrelson se sice moc nezdrží, ale jako „americký komunista“, co ví, že nakloněná paluba se nejlépe srovná nějakou hladinkou v krvi, je naprosté sluníčko.. „The last capitalist we hang will be the one who sold us the rope..“ (16.12.2022)