Takí normálni zabijaci

Film je srovnáván s Tarantinovkami, ať již po právu či nespravedlivě. Skutečnost je taková, že otcem podobných filmových zpracování je právě slovutný Quentin, který na tomto charakteristickém stylu umění postavil kariéru. A tak je logické, že když se o něco podobného rozhodne uhlazený Oliver Stone, vyslouží si srovnávání ve velkém. A jakpak by takové srovnání mohlo dopadnout, že? On je to vcelku dobrý pokus, tento zabijácký příběh lásky, ale záhadou mi trochu zůstává, o co že to ten pokus vlastně je. O sdělení světu, že superstar může být i zločinec? Inu, dobrá. Mně však již k tomuto poznání stačili pánové Zodiac, Hannibal, Al Capone, Kájínek a další... (03.07.2011)

Quentin Tarantino: „I hate that f-----g movie. If you like my stuff, don't watch that movie.“ Stone len využíva toho, že postmoderná éra stiera nielen hranice medzi vysokým a nízkym, ale i dobrým a zlým, a navráva si, že nikto nemôže nazvať jeho film sračkou. Ale môže. Pretože všetky tie pokusy o mediálnu satiru a spoločenskú reflexiu sú povrchné a plytké. Pretože štýl robí z filmu totožný produkt, aký kritizuje. Ak si ho človek užíva, znamená to, že využíva totožných postupov pre svoj divácky úspech. Navyše je tá prepálená eklektická forma neuveriteľne otravná, trápna a nudná (druhá polovica je na tom o kúsok lepšie). (01.10.2013)

Není se co divit, že film vzbudil silné kontroverze. Oliver Stone si zde s určitou nadsázkou libuje v bezduchém zabíjení a doslova se vyžívá v krvi. Tím trochu fušuje do řemesla Tarantinovi (Otázka jak moc zase on ovlivnil scénář). Jak by řekla Honey Bunny „Vystřílet všechny až do posledního kreténa!!!“ Stone se to snaží udělat podobně, ale nemá to ten drive, co Tarantinovy filmy. Akční sekvence jsou spíš nudné a stylové dialogy chybí. Stone se snaží sílu dialogů nahradit řečí barev a světla. Jde ale spíš o chvilkové záchvěvy originality na pozadí chladně odměřeného příběhu, který je společenskou satirou na téma sériových vrahů a vlivu sdělovacích prostředků na veřejnost. Na tu část veřejnosti, pro kterou je Manson a jiní miláčkem a uznávanou celebritou. A jak to bývá u správné satiry, forma vítězí nad obsahem. Komu se zdejší forma líbila, viděl skvělý a výjimečný film. Bohužel nepatřím do této kategorie. Jen ten Tommy Lee mě bavil. Na tyhle psychouše měl vždycky talent. 55%. (02.10.2016)

Děsivá psycho záležitost, do které není radno se zadívat. Oliver Stone vypráví příběh Mickeyho a Mallory nekonvenčním způsobem, dokáže vyprávět i pocity a zarývá se do mozku nebohého diváka. Zejména doporučuji režisérský sestřih, který vyšel v zahraničí na DVD. Tam teprve uvidíte, co je to násilný film a možná vás překvapí i zcela nový konec. (20.03.2003)

"Tyhle dvě zrůdy jsou chodícím důkazem toho, že tenhle režim je skutečně na hovno." Tak pod to se podepíšu, protože svět, ve kterým má pachatel větší práva než oběť, mi připadá poněkud zvrácenej. Nicméně tady jde o vraždy, tak si je pojďme užít. Mickey a Mallory to totiž vzali za ten zábavnější konec a i já, rozenej pacifista, jsem měl chvílemi chuť někoho si jen tak odprásknout. To patrně není dobře z hlediska morálního, ale je to výtečně z hlediska filmovýho, protože mě ten film zkrátka dostal. (19.04.2022)