Medzi nebom a zemou

Na začiatku vojny býva veľká pompa a silácke reči, ľudia dobrovoľne vstupujú do armády a potom sa čudujú, že majú z toho posttraumatickú poruchu... toto vážne nikdy nepochopím, tú ľudskú hlúposť. Čo sa týka obsahu, chápem, že niekoho môže osloviť pohľad na vojnu z druhej strany, navyše pohľadom ženy. Námet je preto z tejto strany zaujímavý musím priznať, avšak to podanie divákovi bolo zúfalo nezáživné. V tomto prípade ako keby to ani netočil Oliver Stone. Väčšinu času som sa tu trápil s nudou a prehrýzaním sa haldou zbytočných scén, navyše záver ma nepríjemne prekvapil svojou nátlakovosťou. Aspoň že ten úvod bol trochu zaujímavý. Veľmi slabý priemer. 50/100 (02.10.2018)

"V jeho velké, drsné tváři bylo vše, co jsem na Americe milovala.." Naprosto skvělá filmová záležitost, která rozhodně nestojí ve stínu dalších dvou filmů Olivera Stonea, samozřejmě mluvím o filmech Četa a Narozen 4.července, tvořících dohromady triptych o válce ve Vietnamu, tentokrát opět z tak trochu jiného, byť očekávaného pohledu.. Tentokrát totiž sledujeme příběh těžce zkoušeného národa očima chudé Le Ly, nejmladší dcery "rolníka".. Rozdělení země, nechutná zvěrstva jednotek Vietcongu i samotnou Vietnamskou válku Stone servíruje sice dostatečně realisticky a syrově, jak už jsme si u jeho snímků zvykli, ale nadmíru přínosně také s důrazem na mluvené slovo, ať už v podobě Le Ly v pozici vypravěčky, byť právě tento způsob jakéhosi líného dovysvětlování mi většinou příliš nesedí, či případně samotnými dialogy, aniž by si liboval v přímém zobrazení toho všeho násilí a krutosti, což nabízí vítaný protipól zejména k již zmiňované Četě.. Nahlížíme nejen do historie, ale i do kultury, tradičních zvyklostí i buddhismu, což ovšem podle mě patří ke slabinám tohoto snímku, protože právě přetěžká duchovní linka táhnoucí se celým příběhem značně brzdí plynulost a svižnost filmu a zbytečně jej prohlubuje, ačkoliv je zřejmé jak je pro Le Ly důležitá.. Ani romantická stránka filmu obzvlášť díky podivně překotnému vrstvení scén jedné na druhou nedokáže z potenciálu, který skutečný příběh, jímž se Stone inspiroval, bezesporu skýtal, vyždímat maximum.. A tak nad vším ostatním výrazně vyčnívá snad jen famózní výkon Tommyho Lee Jonese, přestože jeho rozrytá tvář nedostala tolik prostoru, jak by se mohlo zdát, neskutečně magická kamera filmového malíře Roberta Richardsona a parádní soundtrack, pod nějž se podepsal známý japonský multiinstrumentalista Kitaró.. (04.06.2013)

Skutečně jsem nevěřila, že se i do takové fresky osudů podaří Stoneovi nacpat jeho typický režijní styl, který si dovybrousil na o rok mladších Zabijácích. Zrychlené a zpomalené záběry, sem tam černobílá dokumentaristika (zde reprezentuje převážně halucinační sny a vojenské akce), ale jen pro vyjádření momentálního stavu, nálady. Na počátku vás ochromí propracovaná statická filmařina krajiny, lidé pracující na rýžových polích, žijících ve svých chatrčích to vše za doprovodu zajímavé hudební složky. Pak přichází Vietkong, vládní armáda a Američané a rázem se mění charakter snímání, nebýt komentáře hlavní hrdinky,vše by spíš hrálo na kašírovaný dokument o válce a jejím zázemí (šmelina, prostitutky atd.) Poslední část filmu, tedy dovětek z Kalifornie, je už čistě melodramatická a chaotická záležitost, která stojí hlavně na vnitřním boji vietnamského veterána a na vnějším rozkladu jeho rodiny - zde se Stone vyřádil asi nejvíc ve svých režijních exhibicích. Na stranu druhou na mě tento film působí hodně umírněně oproti jiným, asi za to můžu "děkovat" knižní předloze, která má co říci, ale nedělá to maximálně naturalisticky, i přestože je sepsána ze skutečných vzpomínek. Stone si knihu převedl do scénáře, což je další fakt, který mě dost překvapil, protože mě to u něj přijde jako akt momentální nostalgie a něhy - nevím zde je to správné slovo, ale prostě mě jiné nenapadá. Neznámé vietnamské tváře herců odvedly nadstandardní práci, T.L. Jones se stal po tomhle filmu definitivně a zaslouženě modlou páně režiséra a Joan Chen coby matka hlavní hrdinky také odvedla zajímavý part. Jedna má výtka směřuje k suvéréní angličtině, kterou na mě vypálili Vietnamští domorodci, aby pak v komunikaci se skutečnými Američany skoro neznali jediné slovo. U hlavní hrdinky se to snad dá pochopit, ale u ostatních?! Na druhou stranu je mi jasné, že masové publikum v anglofonních zemích prostě titulky asi nerado :-( - ale mě ten dabing prostě štval. (21.09.2006)

Nápad ukázat válku ve Vietnamu očima dospívající dívenky, postupem času samozřejmě ženy, a především Vietnamky, mi přišel zajímavý a sympatický. V mnoha ohledech se jedná o zobrazení zdařilé, přesto díky několika vadám ztrácí na možné síle dané důvěryhodností dění. Samotný děj je z tohoto hlediska v pořádku, ovšem jeho prezentace v mnoha momentech trpí. První, co bije do očí, je angličtina vietnamců. Snad v žádném jiném díle mi tak nevadila anglická mluva neangličanů. Americká je řeč, americký je přízvuk a co hůř, americké mi mnohdy připadá i chování, rodinné vztahy apod. Problém není jen v tom, jak Vietnamci mluví, ale i co říkájí. Mnohdy jsou to promluvy, jak z politického projevu. U členů Vietkongu je to v pořádku, u obyčejných rolníků... to se chce nadávat. Také mě dožíralo Stoneovo přehánění kontrastů, jmenovitě: mír x válka, chudý Vietnam x bohaté USA. Já pevně věřím, že rolníkům se jistě před válkou žilo lépe než za ní, ale bukolická idylka ve filmu, který si nárokuje autenticitu, nemá co dělat (maximálně jako osobní vzpomínka na "staré dobré časy"). Rovněž srovnání vyžrané, a zjevně ne extra chudé, americké rodinky, s nejchudšími rolníky, je, ač efektní, z mého pohledu lehce nefér. Podobných drobností lze nalézt ve snímku více. Silné ***. (15.09.2008)

Z vietnamské trilogie Olivera Stone mě tento film oslovil nejméně. Bylo velmi těžké zpracovat tak silný příběh do dvouhodinového filmu. Emocí bylo tak moc a tak rychle po sobě, že jsem je po celou dobu filmu nedokázala zpracovat - prožít. Navíc se mi pořád vkrádaly myšlenky, zda podobné tragédie zanechávají američtí vojáci i v jiných zemích, kde "šíří demokracii". Afghánistán, Irák či v okolí některé z 823 amerických základen rozmístěných ve více než 130 (ze 194) zemích světa. Snad o tom někdo podá svědectví jako Stone v tomto filmu. Průměrem hodnotím zpracování, nikoli příběh. (20.09.2014)