Dotkni se mých ran

Pro mě spíše zklamání a nevyužitý potenciál. Sang Tae a Oh Jeong-se jsou skvělí, jak je ostatně Jeong-seovým zvykem a starší bratr táhne seriál skoro sám. Postava Mun Yeong je zajímavá a v rámci scénáře výborně zahraná. Hlavní hrdina Gang Tae je ale napsaný prapodivně, chová se naprosto nesmyslně, necharismaticky, genericky... Asi je tam proto, aby se na něj holkám dobře koukalo. Hlavní romantická linka je nudná a neuvěřitelná, pořád jen tam a zpátky,  tam a zpátky, asi 15x během celého seriálu - mnohem zajímavější je vztah Mun Yeong a Sang Taea. Vedlejší romantické linky jsou tam jen jako křoví a také podle toho vypadají. Oproti tomu příběhy z léčebny mi přišly zajímavé a poutavé, ba i dojemné - ale na nich ten seriál bohužel nemůže stát. Pokud na (spojler) záporáka potřebuju použít plastické operace, udělal jsem jako tvůrce něco špatně.  První polovinu seriálu se vlastně nic neděje a veškerý posun a tvorbu postav máme ze vzpomínek. Trestuhodně nevyužitý je pohádkový podklad, což je ohromná škoda. Nabízí se srovnání s mou oblíbenou Kamélií, která také kombinuje krimi záporáky s romantickou linkou, kde to těm lidem tak nějak z objektivních důvodů neklape, rodinnými svízelemi, na maloměstě... Ale Kamélie dělá všechno mnohem líp: akorát nemá toho Sang Tae. Na Dotkni se mých ran se ale přes všechny tyto výhrady kouká docela dobře: Koukalo by se lépe, kdyby stopáž byla poloviční. (16.06.2022)

Krásny seriál s perfektným soundtrackom. A pomyselnú čerešničku tomu dal dokonalý záverečný diel. Trochu mi to pripomenulo Hotel Del Luna. Tá jej garderóba bola úchvatná a tá jej povaha... 100 bodov. (18.02.2023)

S hodnocením zde souhlasím s Charlene. Vzhledem ke chvále seriálu jsem čekala temný seriál plný napětí v takové míře, jak nejlépe to Korejci umí. Navíc jsem se těšila na hlavní hrdinku, která měla mít dle diváků antisociální poruchu osobnosti. Nicméně zklamal a dal by se zkrátit přinejmenším o polovinu zbytečných scénářů. Celou dobu jsem čekala na nějaký šok. Pokud by měla výše uvedenou poruchu, tak bych očekávala, že ho pro vlastní potěšení jen zmanipuluje a na konci přijde ten temný zvrat. Přijde mi, že se i úplně zapomnělo na vyřešení úmrtí pacienta z první nebo druhé epizody. A aby toho nebylo málo, tak bylo až směšné to zkreslení reality. Hlavní hrdinka má nezdravou obsesi na nože, na sezení s pacienty v psychiatrické léčebně si vybere kostýmek s minisukní a podpatky, její arogantnost nezná meze, tu a tam někoho shodí ze schodů, neustále o sobě chce slyšet, že je pěkná a pokud to neuslyší, tak má záchvat vzteku. Její přítel každý rok mění zaměstnání, ale stejně je mu vyhověno jinde. V novém zaměstnání není ani rok a všichni jsou tam jedna velká rodina a k tomu všemu mu šéfík povoluje být poměrně často mimo službu a dar na konci ani nekomentuji. A pak je tu vztah mezi hlavními postavami. Myslím si, že není vhodné, aby bylo v seriálu mylně podpořeno, že vážná porucha osobnosti se dá vyléčit. Ani nechápu, co vlastně dělala na svobodě? A už vůbec nechápu, jak mohla být tak populární autorkou DĚTSKÝCH knih? Vždyť ty její příběhy i ilustrace byly morbidní. Jakože ač jsem z této postavy byla otrávená, tak nejlepší hodnocení si opravdu zaslouží herec hrající autistického bráchu. Jinak za mě ztráta času, jsou o mnohem lepší korejské seriály... (02.07.2023)

Velmi neobvyklé drama, ze kterého se postupným odkrýváním stává i tak trochu krimi. Líbilo se mi poukázání na to, jak nás v dětství velmi ovlivňuje přístup rodičů při výchově a že si někdy pamatujeme jen to špatné a to dobré se někde v paměti může ztratit. Po prvních dílech jsem si myslela, že půjde opravdu jen o vzájemné hojení vnitřních ran, ale postupně se začalo ukazovat, že jsou osudy obou postav vzájemně propleteny a najednou jsem zjistila, že se nemůžu odtrhnout od obrazovky. Občas jsem se nasmála 😊, dost často jsem potřebovala kapesník 😢 a i tak si mě seriál získal ❤️ Dost mě uchvátil také hlas Seo Ye-ji, který je na ženu velmi hluboký a k této postavě se to velmi hodilo, protože díky tomu z ní šel ještě větší strach. Kim Soo-hyeon má krásný úsměv, takže když se konečně začne v seriálu i usmívat, tak jsem hned měla lepší náladu i já 😃 A poslední, co bych zde vypíchla, je velký obdiv, jak Oh Jeong-se zahrál autistu. Vůbec mě tedy nepřekvapilo, když jsem se dočetla, že za tuto roli získal ocenění za nejlepšího herce ve vedlejší roli 👍👏 (16.10.2023)

Hezké psycho. Ze začátku hodně surové, takže jsem se vždycky dívala, až když jsem na to byla psychicky připravená. Dílo ve mě zanechalo hluboký dojem, i přes trochu krkolomnou konstrukci zápletky, která mě místy zklamávala. (25.07.2024)