Dotkni se mých ran

S hodnocením zde souhlasím s Charlene. Vzhledem ke chvále seriálu jsem čekala temný seriál plný napětí v takové míře, jak nejlépe to Korejci umí. Navíc jsem se těšila na hlavní hrdinku, která měla mít dle diváků antisociální poruchu osobnosti. Nicméně zklamal a dal by se zkrátit přinejmenším o polovinu zbytečných scénářů. Celou dobu jsem čekala na nějaký šok. Pokud by měla výše uvedenou poruchu, tak bych očekávala, že ho pro vlastní potěšení jen zmanipuluje a na konci přijde ten temný zvrat. Přijde mi, že se i úplně zapomnělo na vyřešení úmrtí pacienta z první nebo druhé epizody. A aby toho nebylo málo, tak bylo až směšné to zkreslení reality. Hlavní hrdinka má nezdravou obsesi na nože, na sezení s pacienty v psychiatrické léčebně si vybere kostýmek s minisukní a podpatky, její arogantnost nezná meze, tu a tam někoho shodí ze schodů, neustále o sobě chce slyšet, že je pěkná a pokud to neuslyší, tak má záchvat vzteku. Její přítel každý rok mění zaměstnání, ale stejně je mu vyhověno jinde. V novém zaměstnání není ani rok a všichni jsou tam jedna velká rodina a k tomu všemu mu šéfík povoluje být poměrně často mimo službu a dar na konci ani nekomentuji. A pak je tu vztah mezi hlavními postavami. Myslím si, že není vhodné, aby bylo v seriálu mylně podpořeno, že vážná porucha osobnosti se dá vyléčit. Ani nechápu, co vlastně dělala na svobodě? A už vůbec nechápu, jak mohla být tak populární autorkou DĚTSKÝCH knih? Vždyť ty její příběhy i ilustrace byly morbidní. Jakože ač jsem z této postavy byla otrávená, tak nejlepší hodnocení si opravdu zaslouží herec hrající autistického bráchu. Jinak za mě ztráta času, jsou o mnohem lepší korejské seriály... (02.07.2023)

Ujeté, předpovídatelný děj... To jako opravdu musí mít až přehnaný zájem o nože jen kvůli tomu, že je asociální? A teď reálně, kdo by děcku koupil knihu s černobílými ilustracemi nahánějící hrůzu? První díl zklamal. (01.07.2023)

Absurdní... (01.07.2023)