Kvočny a Král

Přesně tenhle typ frajíčeků a machírku opravdu miluju. Mám vždycky sto chutí jim lehce poupravit fasádu. Asi to bude nějaká alergie nebo co. Nevím, co na něm Jana viděla, ale byla to její volba. Oslovení kvočna jsem pro holky taky nikdy neslyšela. Zápletka by bylo zajímavá, kdyby se neutopila v té nemástné a neslané kaši okolo. Snadno zapomenutelný příběh. Za zmíňku stojí akorát mladá Milena Steinmasslová a Vladimír Dlouhý. (07.11.2016)

Klasická socialistická výchovná moralitka. 1) Kalhoty z roletoviny, vskutku krátké minisukně a jiné dobové reálie jsou milé, ale kvalitu díla nezvednou._____ 2) O povaze dobové tvorby svědčí fakt, že snímek získal na 12. filmovém festivalu mladých v Trutnově roku 1974 Cenu diváka._____ 3) Zaujali 16letý Vladimír Dlouhý (Janin bratr Pinďa), 23letý vnuk Zdeňka Štěpánka Erik Tabery (vůdce party Král) a trochu i 21letý Jan Kraus (člen zlodějské party Vabi)._____ 4) Výstižný koment: Master19**. (07.11.2019)

Sedmdesátky á la Ludvík Toman. Tento film je po 50 letech od svého vzniku zajímavý (nebo spíš zapamatováníhodný) jenom ústřední melodií Angela Michailova, na jejíž změněné aranžmá je v průběhu děje nezřetelně slyšet také mně dosud neznámá píseň Hany Zagorové. K tomu první hlavní role Mileny Steinmasslové, dále je tu nepříliš známý ani sympatický Tabery (z něhož tento film hvězdu neudělal), Dlouhý, přehrávající se z dětských rolí do teenagerovských a tradiční máničkovský výrostek Jana Krause. Vyznění postavy titulního "hrdiny" je vcelku sporné. Film tehdy vidělo v kinech 445.000 diváků - ve stejném roce se z domácí produkce samozřejmě chodilo mnohem více na Jáchyma a Noc na Karlštejně. (17.09.2024)

Tento 'skvost' české kinematografie mě vážně pobavil. Kluci byli v malém textilní městě ve značném nepoměru k množství mladých dam. Aneb mezi mladými jednooký králem (nebo Králem :-)). Napínavé drama tím stylem, že jsem u něho skoro usnul. Milena Steinmasslová byla kočka, mladí pánové burani na motorkách, kterým sekundoval velmi mladý Vladimír Dlouhý na kozím dechu. Kdo má rád každodenní příběhy z centrálně plánovaného hospodářství, přijde si na své. (28.05.2011)

Děj opravdu není složitý. Poctivá pracovnice, čarokrásná devatenáctiletá Milena Steinmasslová, prožívá pletky se socialisticky nesmýšlejícím frajírkem s dlouhými vlasy, motocyklem a partou podobných "vyvrhelů". Její blankytný kádrový profil je navíc akcentován tím, že se po smrti rodičů stará o nezletilého bratra Pinďu (čtrnáctiletý Vladimír Dlouhý), kterého puberta táhne právě do party jejího amanta, kde může po vzoru např. Jana Krause zevlovat, kouřit, popíjet lahváče chlazené v kašně a podnikat spanilé jízdy na československých harlejích. Po zjištění, že "král" si zajišťuje občerstvení v hospodě sázkami o zprznění té které pletařky, se od něj odklání a podléhá hodnému leč úlisnému mistrovi se žigulíkem (pro jistotu předabovanému Viktorem Preissem). Král toto nese nelibě, zjišťuje, že Milenu upřímně miluje a rozhodne se také pořídit automobil, aby byl konkurenceschopný. Protože si ale dokáže spočítat, že při jeho pracovním nasazení si během této pětiletky nevydělá ani na trabanta, začne se svou partou plánovat krádež a zpeněžení několika rolí látek. Souběžně s tím se snaží Milenu vylákat z poklidných večírků SSM na pařbu do "protistátního" Ontaria. Milena jde, divák trne, ale ona je motivována snahou vytáhnout Pinďu ze spárů flinku, cigaret, alkoholu a vůbec nezřízeného života. Co se jí nepodaří u Pindi, podaří se u krále, který je láskou ke spanilé svazačce vyvázán ze spárů pokleslého smýšlení. Celý film je ozvláštněn způsobem vyprávění, kdy je fakticky zaznamenáván ve formě flasbacku do vyšetřovacího spisu... Naivní normalizační báchorka pro mladé rebely, aby vyměnili dlouhé vlasy za pozitiva a sociální jistoty režimu. (01.03.2018)