Soudný den

Po vynikající Siréně přišel Soudný den, neméně významný, spíše úsměvný film. Téma filmu jasné, zajistit si na zimu střechu nad hlavou, a třeba když to půjde nechat se zavřít i do věznice, podobnou dějovou linku jsme mohli vidět, už několikrát v některých jiných filmech předtím ale i potom. Mezi některými našimi občany, to ostatně přetrvává dodnes:-) Film odehrávající se za Rakouska-Uherska se mi líbil, tulák Kalous (Pešek) a soudní rada Štěpán, hrál ho Beyvl ( byla to jeho první velká role, ještě daleko před slavným Obuškem), jednoznačně dvě nejlepší postavy z filmu. Ze scén se mi líbila ta před soudem, s pomalu Švejkovsky vypovídajícím Ladislavem Peškem, který měl na starost, spíš než vypovídat, opravovat kukací hodiny kancelistovi Honzíčkovi! Kdo se mi nelíbil, tak to byla tentokrát, bohužel skřehotající a trapně poletující Marie Rosůlková, které nebylo pomalu rozumět. Jinak špatný film to nebyl, ale z roku 49' šlo pouze jen o slabší průměr. (19.05.2006)

Takže jistý tulák se vrací do malého městečka nechat se zavřít do vězení na zimu, načež hrdý starosta vyvěšuje bílý prapor jako znamení, že je obec bez zločinu, tudíž, že je místní vězení prázdné. Námět hodný ke skvělé bláznivé komedii, která však bohužel nebyla naplněna, jak by si to zasloužilo. Úsměvný snímek to sice je, ale paradoxně se to drží hranice mezi komedií a vážností. Takže za břicho si v rámci humoru nikdo chytat nebude, zároveň si nebude jíst, jestli je to bráno skutečně vážně. Josef Beyvl, který nahradil původně obsazeného Františka Smolíka kvůli jeho nemoci, podal v roli starosty úctyhodný výkon. Starostova vážnost je markantní, ale paradoxně právě to je brzdou dané směnnosti. A to i přesto, že si s tulákem neví rady, což by měl imponovat právě ke komice. Onen tulák v podání Ladislava Peška charakterově odlehčený je, ale svou inteligencí i tak předčí očekávání. Úsměvné jsou především jeho hlášky. Vznikl tak zajímavý protipól mezi starostou a tulákem. Takže vznikl rapidně odlehčený a naprosto nenáročný snímek, jen tak k nenáročnému odpočinku u filmu. Každopádně obyvatelé města Veselí nad Lužnicí mají být na co hrdí. (01.06.2023)

Roztomilý film, myslím, že v roce 1949 poskytl oddych od nastupujících budovatelských opusů. Moc pěkný ironický filmový týdeník v úvodu, cimrmanovština dlouhá léta před Cimrmanem. Josef Beyvl jako pan rada je zde dokonalý, lepší výkon si od něj nepamatuji. Je zde herecky naprosto roven Ladislavu Peškovi, na kterém ten film z velké části stojí. (18.10.2020)

Na tohle jsem koukal hlavně kvůli Peškovi zajmalo mě, jak zahraje bezdomovce co se potřebuje na zimu dostat do vězení. Ze začátku se tam moc Pešek neobjevoval, ale v druhé polovině to bylo lepší a vznikla z toho celkem i komedie. kdyby měl kouzelný ubrousek a oslíka bez obušku by se obešel, tak by ani nemusel mít takový starosti. (04.10.2009)

Asi je to dáno profesionální deformací, ale osobně jsem se dobře bavil u scén ze soudních jednání. Situační humor představuje scéna, kdy soudce, asistent soudce a obžalovaný svorně v předklonu hledí do dolní části nástěnné mapy, aby určili katastrální území, na němž byla spáchána krádež zajíce - soudce se snaží případu zbavit a hledá důvod pro vyslovení místní nepříslušnosti. „Co je ta černá tečka na mapě? Není to pila?“ Asistent: “to bude jeskyně…“ Pešek: „Jestli to nebude od mouchy!“ Herecky mně však více než recidivista Pešek zaujal Eduard Linker v roli „pragmatického“ advokáta a jeho dialog s asistentem soudce: „Tak co myslíte, kdo to kdes vyhraje?“ asistent: „Spravedlnost pane advokáte!“ Advokát: „No co, tak se odvolám…“ (20.05.2014)