Réžia:
Karel SteklýScenár:
Karel SteklýKamera:
Jan RothHudba:
Jan SeidelHrajú:
Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš, Miloš Nedbal, Jaroslav Marvan, Fanda Mrázek, Jaroslav Vojta, Alois Dvorský, Jana Kovaříková, František Černý (viac)Obsahy(1)
Druhá časť sfilmovaného romána Jaroslava Haška zachytáva osudy Josefa Švejka po ceste na front a napokon priamo v bojovej línii. Už počas cesty vo vlaku rozpráva Švejk nadporučíkovi Lukášovi svoje príhody, pričom nevedomky urazí generálmajora von Schwarzburga, ktorý s nimi sedí v kupé. Potom sa mu podarí zastaviť vlak a stratiť sa na stanici, kde v krčme pije jedno pivo za druhým a napokon sa vydáva pešo na cestu do Budějovic k svojmu regimentu... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (350)
O tomto dílku české kinematografie platí téměř bezezbytku to, co už jsem napsal k filmu "Dobrý voják Švejk", přesto se mi "Poslušně hlásím" zdá sevřenější a vyrovnanější. Částečně je to dáno předlohou, která už není tolik složena z jednotlivých epizodek, takže i její filmový převod je celistvější. Úměrně tomu ubylo vyloženě žánrových scén, které v "Dobrém vojáku" slouží především jako oslí můstky a výplň mezi jednotlivými příhodami hlavního hrdiny. Švejk také méně působí jako někdo, kdo ve skutečnosti ví a jenom hraje, nýbrž jako skutečný a upřímný blb. Zajímavé komentáře: Zloděj kol, Radek99 ()
Musím přiznat, že Švejk mě nikdy moc neoslovil. A to je ještě tohle pokračování o dost lepší než první díl. Jasně, v meziválečném období a vlastně i po II. světové válce to musel být opravdový hit, ale dnes už je to tak vyčpělé a neaktuální, že kromě pár dobrých vtipů může film nabídnout leda tak dobovou atmosféru. 70% ()
Poslušně hlásím, že Rudolf Hrušínský je opět dokonalý, a bavil jsem se, byť Švějkovo putování do Budějic a na frontu už nemá takovou razanci a švih, a občas mezi švy jednotlivých epizod vykoukne ven nějaká ta vata. A to přesto, že jde o ještě stručnější výtah neboť se do 90 minut musely vejít všechny zbývající díly románové řady. Nechybí samozřejmě ani další porce zlidovělých hlášek. ()
Velice nádherný film, který odkazuje na Dobrý voják Švejk. Nejlepší Švejk je Rudolf Hrušinský. Velice mě zaujala Švejkova teorie o válce: ,,Jednou tady byla Třicetiletá válka, dneska jsou lidi o polovičku chytřejší, takže to máme 30:2 = 15..." Český lev: - Herecký výkon v hlevní roli - Svatopluk Beneš - Scénář - Nejlepší film ()
Pro přímé pokračování Dobrého vojáka Švejka Karla Steklého z roku 1956 platí do písmene totéž, co jsem napsal ve svém komentáři právě k první části této velkolepé filmové adaptace, tedy: Jak dalece může jakákoliv adaptace zkreslit a zdeformovat původní vyznění literárního textu, jak dovede posunout usazení charakteru hlavního hrdiny a postav, o tom nejlépe svědčí Poslušně hlásím Karla Steklého... Již Josef Lada svou vizualizací ilustracemi formoval a mírně transformoval charakterový typ Josefa Švejka. Rudolf Hrušínský (jistě v synchronizaci s Karlem Steklým a za asistence režimních ideových dohlížitelů) posunul zakotvení Švejka coby přesně nedefinovatelného a pregnantně nezařaditelného individua, lidského ducha, ať už ve své rafinovanosti či prostoduchosti, svobodného a až anarchisticky všehoschopného, jenž stojí proti vážnému majestátu aparátu a mašinérie instituce zvané válka, k Švejkovi bodře lidovému, s dobovým kolektivním rozměrem... Přitom literární předloha má úplně jinou kvalitativní úroveň - je až neskutečné, jak mimoděk tam Hašek spojil nespojitelné - humor s pacifismem a odporem k válce, alegorii s reálnými příběhy, vitalitu s absurditou a existenciální tíži doby, oslavu individua i sociální kritiku, vtip s vážnou a hlubokou výpovědí o jedné z nejstrašnějších etap lidských dějin, formální uvolněnost a zároveň dokonalost, vulgarismy i nádheru češtiny, naraci a realitu, úpadkový žánr pavlačových drbů a nejvyšší patra experimentální literatury... To vše ve Steklého filmové adaptaci sice také snad najdeme, ale vždy patřičně naředěné a rozmělněné, bez ostrých hran Haškova druhého plánu... (o velikosti Haškovy předlohy svědčí množství překladů i fenomén, který na základě této knihy vznikl, a koneckonců i fakt, že i těch filmových adaptací bylo více... ta Lamačova či loutková Jiřího Trnky ...a třeba Rakušané adaptovali Švejka také). Pravým kamenem úrazu v adaptování Haškova románu je jeho příznakový ,,narační tok", tedy Haškova cizelovaná a cílená metoda tvorby, stejně jako to dělal později Bohumil Hrabal a třeba také Jakub Deml ve svých denících a knihách... Je to jakési asociativní volné plynutí, analogie automatického textu surrealistů, jen s tou vědomou, racionální regulací... (že vznikl či odrážel ducha hospodských řečí je spíše mýtus). Hrušínskému se volné, asociativní řazení jednotlivých témat, postav a příběhů v řeči hlavního hrdiny podařilo ,,uhrát" a Švejkův typický řečový proud volně odráží ducha knihy. Za povšimnutí stojí také nově se objevující humanistický rozměr hlavního hrdiny... Jakožto v režimní a režimem jednoznačně protěžované filmové produkci měl režisér k dispozici kompletní dobovou hereckou špičku, neomezený výběr exteriérů i interiérů a finančních prostředků, vznikl tedy velkofilm, jenž v dnešních časech nemá v našem prostředí obdoby... a povedl se. Jako jeden z mála snímků 50. let není zatížen primárním cejchem doby a ideologickou vyčpělostí. Už jen za to si zaslouží vysoké ohodnocení... Zkrátka Poslušně hlásím - vynikající a nestárnoucí komedie patřící do zlatého fondu československého filmu... () (menej) (viac)
Galéria (14)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (18)
- Herci Svatopluku Benešovi se po tomto filmu na sedm let uzavřely brány barrandovského studia, protože si za roli nadporučíka Lukáše prosadil odpovídající honorář. (raininface)
- Ve filmu se po 15 letech od svého posledního filmu objevila Věra Ferbasová. Obsazena byla do role bezejmenné prostitutky v nevěstinci, kam se Švejk (Rudolf Hrušínský) s Kunertem (Miloslav Homola) vydávají hledat poručíka Duba (František Filipovský). Je to ta, která nabízí Kunertovi služby v maďarštině replikou: „Harom korona. Harom.“ (Dinsberg)
- V sekvenci, kdy jede Švejk (Rudolf Hrušínský) vlakem na trase z Prahy do Budějovic došlo k fatální chybě. V té době byl v provozu pouze tunel Vinohradský. Další byly postaveny až při současné rekonstrukci IV. koridoru. Tím pádem se scény, které se odehrávají ve vlaku při projíždění tunelem, nemohly stát. (Cheeter)
Reklama