Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Druhá časť sfilmovaného romána Jaroslava Haška zachytáva osudy Josefa Švejka po ceste na front a napokon priamo v bojovej línii. Už počas cesty vo vlaku rozpráva Švejk nadporučíkovi Lukášovi svoje príhody, pričom nevedomky urazí generálmajora von Schwarzburga, ktorý s nimi sedí v kupé. Potom sa mu podarí zastaviť vlak a stratiť sa na stanici, kde v krčme pije jedno pivo za druhým a napokon sa vydáva pešo na cestu do Budějovic k svojmu regimentu... (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (350)

kaylin 

všetky recenzie používateľa

"Dobrý voják Švejk" mi přece jen asi přišel trochu zábavnější, hlavně díky naprosto skvělému Kopeckému, který si toho hodně ukradl pro sebe. Rudolf Hrušínský dál podává skvělý výkon a tentokrát film skutečně stojí plně na ně. On to zvládá s bravurou, ale už to nějak není ono. to kouzlo prvního filmu zůstalo, ale jelikož je tohle druhý film, je to přece jen až moc stejné. Kdyby se filmy spojily a vytvořil se jeden, asi by byl konečný výsledek o něco lepší. ()

Aleee89 

všetky recenzie používateľa

Ano, pořád se jedná o ty slavné a nezapomenutelné eskapády vojáka Švejka, pořád je to vtipná klasika, ale bohužel - platí pravidlo o dvojkách a tento film je horší. Herectví hlavně pana Hrušínského je skvělé, pořád se filmem nese vtip a jakási noblesa, prostě to není typická dnešní trapná komedie, ale jak říkám, bohužel je film horší... ()

Reklama

Decker 

všetky recenzie používateľa

Vynikajici pokracovani Osudu dobreho vojaka Svejka. Vzdycky kdyz ten film vidim tak se ohromne bavim a smeju ze mi div nepukne branice. Dnes je tenhle film klasika podobne jako dvoufilm Cisaruv pekar, Pekaruv cisar. Zde vsak misto Jana Wericha exceluje Rudolf Hrusinsky. No jo, tenkrat to byli jeste Pani Herci. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Film Poslušně hlásím je jakousi kompilací zbývajících tří dílů Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka. Autoři velmi podrobně vlíčili Švejkovu návštěvu četnické stanice v Putimi, ale další příběhy jsou již přepracované a narozdíl od prvního dílu jich velké množství chybí. V knize prošel Švejk při své budějovické anabázi polovinu jižních Čech, setkal se s mnoha postavičkami, typickými pro tehdejší český venkov i dobu. Poznal dezertéry, skrývající se před vojenskou policií, obyčejné vesnické lidi, podporující vše, co podkopávalo rakouskou monarchii, ale také malého českého človíčka, ze kterého úřad udělal nejdůležitějšího z důležitých. Scénář vybral pouze několik těchto figurek. Ve filmu se objevily historky s pocestným, starým ovčákem, žehrajícím na zhýralé poměry, a s pobožnou babkou, jež Švejkovi donesla bramboračku. Největší prostor však dostala kapitola, vyprávějící o Švejkově návštěvě četnické stanice.Tvoří více než třetinu filmu a jediným opomenutým zážitkem hlavního hrdiny je konání potřeby s ozbrojeným doprovodem. Už při eskortování do Písku se ve filmu objevují neautentické momenty. Román se nezmiňuje ani o ukradeném vozíku ani o záměně záměně závodčího s krávou, vedenou na porážku. Avšak teprve když se Švejk v Budějovicích konečně setká s npor. Lukášem, začíná se scénář se svou literární předlohou diametrálně rozcházet. Jsou vybrány jen určité příběhy z cesty 91. pěšího pluku na frontu a ztrácejí tak návaznost. Švejk byl od svého příchodu k regimentu několikrát zavřen, jeho zážitky s vězeňskými kumpány byly však úplně opomenuty. Také kapitola o zastávce v Kyrálihidě a zneuctěném maďarském poslanci Kákonyim byla, jako mnohé další, vynechána. Jaroslav Hašek dodiktoval své dílo až k okamžiku, kdy Švejk, vracející se ke svému regimentu z transportu ruských zajatců, přichází k prasečím hodům. Filmaři narušili tuto poslední idylickou scénu bombardováním, které zničilo celý tábor. Prvním, kdo se vyhrabal z trosek, byl samozřejmě dobrý voják Švejk. Zvedl se, oprášil a patetickou větou: “Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!“ ukončil ochuzené zpracování zbývajících dílů svých osudů. Nicméně, stejně jako předchozí Steklého film, i Poslušně hlásím stojí bezvýhradně na precizních hereckých kreacích předních služebníků naší Thálie. Hrušínského Švejk se ocitá v těsné konkurenci s putimským strážmistrem Flanderkou, ztvárněného mistrovským Jaroslavem Marvanem, který svého přihlouplého příslušníka prodloužené ruky rakouské policie kreslí se všemi finesami uceleného komediálního výkonu. Pásmo barvitých figurek dává příležitost mnoha dalším skvělých hercům, ať už je to František Filipovský v nádherně podané karikatuře »ctnostného« poručíka Duba, který nakonec skončí proti svým zásadám v podroušeném stavu v nevěstinci, filmaři neprávem opomíjený Milan Neděla v roli žravého Balouna a především excentrický Fanda Mrázek jakožto opilý závodčí, pověřený eskortováním Švejka do Písku. Je možné, že Hašek by s výsledným tvarem filmového pokračování svých Osudů patrně nesouhlasil anebo by byl zklamán, přesto se tvůrcům v čele s režisérem Karlem Steklým podařilo v rámci možností, daných dobou a finančními prostředky, dosáhnout naprostého maxima. () (menej) (viac)

Falko 

všetky recenzie používateľa

Na pokracovani DOBREHO VOJAKA SVEJKA (1956) sa nic nezmenilo, humor je stale rovnaky. Svejk je proste taky sympaticky imbecil, ze je vlastne genius a jeho privadzanie do zurivosti svojich nadriadenych ma dokaze vzdy rozosmiat :-) ... 24.05.2010 _______ Rudolf Hrušínský - (Švejk) +++ Svatopluk Beneš - (Nadporučík Lukáš) +++ Jaroslav Marvan - (Strážmistr Flanderka) +++ Miloš Nedbal - (Generálmajor von Schwarzburg) +++ Fanda Mrázek - (Závodčí) +++ František Filipovský - (Dub) +++ Vlastimil Brodský - (Maďarský infanterista) +++ Hudba: Jan Seidel +++ ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (18)

  • Na začátku filmu jsou ve vlakovém kupé dvě sedačky se stejným číslem 33. Na jedné sedí generálmajor von Schwarzburg (Miloš Nedbal), na druhou si ze sedačky 34 přesedne Švejk (Rudolf Hrušínský). Nadporučík Lukáš (Svatopluk Beneš) sedící naproti pak má nelogicky číslo sedačky 235, ačkoliv číslice ve vlaku na sebe běžně navazují. (velkyvezir)
  • Švejk (Rudolf Hrušínský) je povestný svojou výrečnosťou, potrebou sa rozprávať a všetko komentovať. Avšak počas celého stretnutia so starým pánom, ktorý za neho zaplatil pokutu na vlakovej stanici, nevyriekol jediné slovo, dokonca ani počas rozlúčky v staničnom bufete. (AxelWers)

Reklama

Reklama