Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Víťa Jakoubek už překročil třicítku, pracuje jako špatně placený sociolog a žije jako spořádaný manžel a každodenními povinnostmi unavený otec dvou dětí. V sociologickém ústavu se podílí na výzkumu postojů středoškolské mládeže. Aby cílovou skupinu lépe pochopil, vydává se za studenta a denně usedá do gymnaziálních lavic. Náhle jako by se vrátil zpátky v čase, cítí se opět mladý a bezstarostný, vidí před sebou spoustu příslibů. Skutečný život se ale ošálit nedá a brzy se přihlásí o svá práva a povinosti... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Zaujímavosti (41)

  • Rozhlasový přijímač v domácnosti Jakoubkových (Milan Šteindler, Dana Batulková) je VEF206. Jedná se o přijímač vyráběný v průběhu celých sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století v ruském závodě VEF v Rize. (sator)
  • Kreslený vtip, který koluje v hospodě: „Intelektuálka ve vaši posteli? Proč ne?!“ nakreslil Vladimír Jiránek. (sator)
  • Pračka, kterou Jakoubkovi (Milan Šteindler, Dana Batulková) drží, aby jim nezbořila koupelnu, byla Tatramat 245.2 z let 1982–1989 od výrobce Tatramat Poprad. Pro tuto pračku bylo typické, že při ždímání cestovala. (sator)
  • Spoluautorka scénáře Halina Pawlowská se ve filmu objeví na několik vteřin v roli uklízečky. (sator)
  • První záběr filmu, který je přes celý obraz, tedy kopání studny, velmi připomíná kosočtverec, a to přesto, že studna se do čtverce či kosočtverce nekope. Další záběr však už je oválný a odpovídá. (sator)
  • Na oslavě složení maturity ve Víťově bytě zní z gramofonu LP deska skupiny Olympic „Olympic v Lucerně“ vydaná v roce 1983 u příležitosti dvacátého výročí založení skupiny. (xisp)
  • Režisér Šteindler čekal, že bude muset bojovat proti zásahům cenzorů do snímku, ale překvapivě se tak nestalo, za to, jak řekl, patří dík i statečné dramaturgii filmu. (sator)
  • Škola, kde se film natáčí, je ve skutečnosti společná budova Gymnázia Na Vítězné pláni a Střední knihovnické školy na Praze 4. (Frontie)
  • Název Vrať se do hrobu se tehdejšímu schvalovací komisi vůbec nezamlouval. "Prý, že na to nikdo nemůže do kina přijít a jestli prý pro to máme nějaký argument. Řekli jsme jim, že jediný argument, který na to máme, je, že právě na to každý půjde,“ uvedl s úsměvem Milan Šteindler. (alonsanfan)
  • Básnička z filmu zní: "Chudí, spoutaní, Jen rychle ukradnout smíme někdy vzácnou chvilku radosti a blaha. Lidé pracující mají nejvíc pout. Milence však pro ta pouta bolí hlava. Přesto však drahá na paměti měj, My že svému osudu i sami trochu chceme. Zvítězíme? Ustoupíme? Prohráme? Chtěl bych tě tu.. Spolu bychom rozhřáli snad ledy. Láskou v sobě také křídla dáváme. Chtěl bych se statečnou ženou vzlétnout naposledy." (sator)
  • Restaurace, ve které Víťa Jakoubek večeří se svou ženou, byla v 90. letech přebudována na prodejnu koberců. (rawboy)
  • Valná většina městských scén se natáčela na pražském sídlišti Zahradní město. (rawboy)
  • Film měl pracovní název “Po maturitě“. (Stocki)
  • Film získal v roce 1990 cenu za první film na tehdejší soutěži Dny českého a slovenského filmu v Bratislavě. (Stocki)
  • Milan Šteindler původně hlavní roli sociologa Víta Jakoubka hrát nechtěl. Ztvárnit ji mohl Miroslav Vladyka, který se zúčastnil konkurzu. Nakonec se ale i díky rozhovoru s režisérem Jiřím Menzelem rozhodl Milan Šteindler kromě režírování hrát i hlavní postavu. Dalším kandidátem na hlavní roli byl Pavel Noga. (Stocki)

Reklama

Reklama