Vrať se do hrobu!

Je to film, který má myšlenky a který se snaží něco říct, ale to, co říká, mi prostě nesedlo. Tohle není pohled na svět, která bych sdílel, a to ani ve svých téměř třiceti letech. Asi především z toho titulu mi to moc nesedlo a nebavil jsem se a ani jsem příliš nesouzněl s jednotlivými postavami a s jejich motivacemi. Nelze tomu ale vzít, že nápady scénář má. (10.02.2015)

"Aber Jakoubek nicht so schnell, bleiben Sie stehen!" Šteindlerovi se povedla "gymplácká" komedie, která je od začátku do konce fakt vtipná a svěží, a přitom absurdně realistická; stejně jako "netradiční metoda" jeho průzkumu :-) Skvělé jsou i postavy v Sociologickém ústavu - výborný Jiří Vala jako ředitel nebo otec a syn v šedých svetrech, či spolužačka - intelektuálka Eva Holubová... (30.11.2009)

Chytrá odpověď na všechny ty výzvy o angažovanosti tehdejších třicátníků, a nemožnosti se skutečně angažovat. Jakoubkova proměna je dokonalá, vedená v podstatě logicky i co se vedlejších postav týče, jen ten konec je spíše bonmotem. Přesto se ve filmu nachází několik hluchých míst, kde nebaví, a paradoxně ani kozy Pollertové to nezachrání. (10.05.2013)

Vyšlo teď na levným DVD a má dobré hodnocení na csfd = řekl jsem si, že chci vidět. No... prý je to nejlepší film Milana Šteindlera... prý je to příjemně "sklepácký" Šteindler... prý je to... Ani náhodou! Jde o průměrný film, ve kterým toho zbylo z typické socialistické komedie překvapivě hrozně moc (a že jsem těch socialistických komedií viděl!), s geniálním Sklepem má strašně málo společnýho a celou dobu jsem si říkal "Dělá si ten Šteindler ze mne prču na druhou? Nebo je to opravdu takhle slabý?". Pravdou je, že film pár silných okamžiků má, ale to mezi je, nezlobte se, balast a zmar (herecký výkon mladinké Šteindlerovy "lásky"), a tak ty okamžíčky spíš vypadají, jako ukradený z filmů jiných, lepších (výstupy Jaroslava Duška). Nakonec asi převáží úcta k mistrovi, kterého jinak obdivuji a ty 3/5 filmu dám, ale dlouhou dobu jsem uvažoval o výrazně horším hodnocení. Jenže pravda je, že jednu velmi silnou dějovou linii ten film má - porady týmu sociologů, které geniálně ukazují, za co taky byli a jsou lidé placeni.... (24.02.2008)

A 1000X omletá fráze, že člověk je tak starý, jak se cítí.. Ráno jsem při cestě do práce stařec. Když je volno a venku hezky, tak jsem puberták. Děkuji, že žiju tady a ženský nemusí chodit zahalený. Když píšu a vymýšlím si tak jsem dítě. Po tréninku ve fitku se cítím lehce, jako mladík. Jsem všechno jen né dospělý. To chce po mě okolí abych se choval "vážně a dospěle" a řešil každodenní stejný sračky, vždyť času na hraní jsem měl dost... Ale já si chci hrát dál.. Nebaví mě se tvářit důležitě a rozumně. Film Vrat se do hrobu to vystihuje dost přesně, smetí ven děti do školky a drtivá síla stereotypu. Udělala jsi něco jen tak? Třeba vylezla na strom? .. V 20. dobrej nápad, ve 30. už se cítíme pohoršeni a není to vhodné, ach ano o nikoli vhodné.. Já seru na to, že to není cool a klidně na ten strom, když nebude moc vysokej vylezu a nemusím být hned nalitej..Protože chci a hned se budu cítit, jako uličník. Dospělost a vážnost si schovám až mi nic jinýho nezbyde... (18.09.2017)