Кольская сверхглубокая
The Superdeep
Obsahy(1)
Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)
(viac)Videá (1)
Recenzie (99)
Pěkná tečka na konci roku v podobě očekávaného Hlubokého Kolského vrtu z Ruska, který je solidním Sci-Fi Hororem připomínající známou hru Dead Space a v závěru i pocta staré Věci. Pro někoho může být mínus délka 2 hodin, ale tentokrát mi délka nevadila, jelikož do podzemí se jde už někde v 10. minutě a film se nezdržuje zbytečným vykreslováním postav. Prostředí je super, krásná podzemní laboratoř plná vědců a vojáků, kteří bojují s neznámým parazitem. Tempo mi přišlo být slušné, film se řítil kupředu a najde se zde hodně cool a zapamatovatelných scén. Mutující plíseň na člověku je zde natočena úchvatně a zároveň nechutně a samotné monstrum je díky praktickým efektům velmi povedené, akorát by mohlo přijít na scénu dříve. Atmosféra, prostředí, hudba, vizuál a parádní scény mi ke spokojenosti stačí víc než dost. Příběh***, Akce***, Humor>Ne, Násilí****, Zábavnost****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 7.5/10. ()
Jo, jo... Rusové. Ty osmdesátky jim prostě sednou. Vše na co se podíváte vypadá perfektně. Dokonce i fabulace proč byl uzavřen Kolský vrt je zajímavá. Co je znatelně horší, je soudnost na balanc tlachacích pasáží a samotné délky. 1/4 by šla prostříhat a jen by to prospělo. Prostě scénář se vleče. Ještě že v “US&A” neokoukali zběsilí střih a jiné laciné berličky. Díky tomu se na to kouká dobře (a to nemyslím jen kozolepou pipku z Jugoslávie). ()
Ani moje patologická náklonnost k ruským filmům mi nedovolí hodnotit výš. Proč? Protože nemám rád, když režie ke zvýšení napětí používá pomůcky jako tmu, mlhu/kouř, blikání apod. A to se děje v druhé půli stále častěji. Kdyby se jelo ve stejném strohém a věcném vizuálním stylu jako ze začátku, tak neremcám a čtvrtím. Taky mi v tom příliš nevonělo několik nelogických nepravděpodobností, jako třeba když se Anna s gerojským majorem vrhnou po hlavě a bez jakékoliv ochrany do laborky skrz naskrz zamořené parazitickou houbou a jejími spórami. Nebo jakým stylem se Anna pohybuje v údajných 200°C. Nebo proč má Anna Fjodorovna "jugoslávský" přízvuk a ryze ruské jméno. A scénář taky mohl být malinko nápaditější a záživnější. Ale film má i spoustu plusů, jako že třeba pěkná Anna/Milena Radulović postupně odhazuje oblečení a získává zdravou vysolárkovanou barvu. A překvapilo mě, že onen Kolský vrt alias "Díra do pekla" opravdu existuje, opravdu je tak hluboký a koluje okolo něj několik zajímavých 'městských legend' (wiki). ()
,,ŽÁDNÁ NEMOC NENÍ. TAM DOLE JE PEKLO. TO JE TO, CO NAŠLI...“ /// No tak určitě to připomíná ty hezký kousky, jako byla Věc nebo Alien. Kulisy jsou ucházející (celkem si s tím dali práci) a atmosféru i příběh to buduje pomalu. Protože se nedočkáme žádnýho zděšení z lovu příšer, nemůžou následovat ani žádný akční tajtrdlíkárny. (Dvakrát bohužel…) Sází se na statický CGI a vystačí si s chaosem přes vysílačku a blikajícím světlem. Prostě, se spoustou věcí si hlavu nedělaj, takže to občas ukáže svoji levnou tvář. Každopádně zase něco trochu jinýho, byť strašidelnější asi byla i „návštěva“ Mandaloriana na vetřelco-pavoučí planetě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pracuju v podzemní laborce. 2.) Nevím jak to vypadá, když se někomu práší od huby. /// Thx za titule „petrik1“ a „salorblack“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Oproti právě okomentovanému Sputniku je to žánrově ujasněné, což je pozitivum. Druhým pozitivem je Milena Radulovič, která se zřejmě díky Balkánské hranici (alias kolik deka nechá střela z DŠK z kosovského Albánce) etablovala v ruském filmu. I prostředí výzkumné laboratoře s bílými kachlíky působí tak nepříjemně, jak asi mělo a trikaři (ve stylu staré dobré animatroniky) a výtvarníci se docela vyřádili. Tím ovšem pozitiva víceméně končí. Postavy jsou představené dost nepřehledně, případně nejsou představené vůbec, logika prohrává víceméně kontumačně (kdo pochopil, proč mluvíme o permafrostu, zimě a vůbec, ale pak tam najednou máme 200°C, a vysvětlí mi to, vyhrává zlatého bludišťáka) a opakování je sice matkou moudrosti, ale když se dva lidé hned po sobě projeví jako zrádci, tak to zavání trochu bezradností scénáristy. Alespoň jsem byl ušetřen pokusů o filosofii a samotný závěrečný zvrat není úplně marný. S logičtějším vývojem a lépe představenými postavami by to vůbec nemuselo být špatné, škoda. Avšak stále je to lepší než prequel Věci, to je dlužno dodat. ()
Galéria (37)
Fotka © Volga
Zaujímavosti (4)
- Houba, o které jedna z postav mluví, je v roce 2017 objevená brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis. Ta dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím. Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře. Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. (ČSFD)
- Název filmu se objeví až se závěrečnými titulky. (pornogrind)
- Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů (také se mu říká Díra do pekla). Nachází se v Murmanské oblasti ve vzdálenosti 10 km od města Zapoljarnyj na území geologického Baltského štítu. Dosahuje hloubky 12 261 m. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu. Vrt byl započat v roce 1970 a ukončen byl v roce 1994. Během provádění Kolského vrtu bylo učiněno cca 12 000 nových objevů v geologii. (Zdroj: Wikipedia.cz)
Reklama