Dobyvatelia stratenej archy

Celá trilogie s Indianou Jonesem je ta nejcennější filmografická událost mého dětství. Ovšem Dobyvatele ztracené archy mám asi nejraději. Spilebergo s Lucasem tehdy dokázali vymyslet naprosto dokonalý koncept dobrodruha ve velmi ikonickém provedení, kterého zkrátka každý zná. Jehož styl každý zná, jehož věcičky každý zná. Což je samozřejmě kapitola sama pro sebe - Harrison Ford, kterého světu dali Star Wars, respektive samotný Lucas. Jeho charisma a neuvěřitelný šarm ho ihned vyzdvihlo na výsluní a stal se okamžitě jedním z mých nejoblíbenějších herců. Samotný film doslova srší nápady, z nichž vzniklo mnoho legendárních a nezapomenutelných scén, které si rád při každé příležitosti zopakuji. A co by to bylo za kultovní film nebýt ikonického soundtracku Johna Williamse...100% (08.03.2014)

Dvě scény (byť by se našla řada dalších), které považuju za zásadní pro docenění "Dobyvatelů ztracené archy", jsou sekvence s letadlem a s ponorkou. První z nich je mastercalass v konstruování akce v prostoru a vyprávění ve smyslu vrstvení informací a detailů, které budou následně zužitkovány pro dramatický efekt a kauzální vývoj scény. Navíc i tato sekvence dokládá herecké přednosti Harrisona Forda, respektive to, jak dokáže prodávat své charisma a současně umocnit komickou podstatu scény svou mimikou a řečí těla. Druhá sekvence mi přijde esenciální pro pochopení celé série jonesovek a jejich sebevědomé práce s brakem. Dělí totiž diváky na dva tábory. Jedni budou zcela nesmyslně řešit, jak se mohl Indy dostat na ostrov s ponorkou. Druzí si užijí genialitu zdejší střihové elipsy, spočívající právě v tom, že na onu otázku vůbec neodpovídá, protože prostě nemusí. V návaznosti na to pak o několik dílů dále první skupina diváků bude ofrflávat scénu s lednicí či přítomnost mimozemšťanů (byť jim nevadí biblické nadpřirozeno prvního a třetího dílu), zatímco protilehlý tábor je ocení jako další projevy toho, jak tvůrci ctí kořeny ságy v brakových filmových seriálech a jejich přímočaré logice a pokleslých elementech. (14.07.2022)

Tak tohle je začátek podívané, která se stala nesmrtelnou a zároveň vytvořila postavu archeolog-dobrodruh (potažmo archeolog=dobrodruh), což sice téměř absolutně neplatí, ale tomuto filmu to rád odpustím (jako student archeologie). Když spojíte režiséra, který (naštěstí) nevyrostl z dětských plenek a má stále chuť si hrát na kovboje a indiány a který naštěstí bere laciná šestáková dobrodružství tak, jak se brát mají, připojíte skladatele, který je na stejné vlně a výrazného herce s výrazným designem a charakteristickými atributy (bič, klobouk apod.), vzn. Indiana Jones a skvělá podívaná. Tenhle film má feeling, který se snaží napodobit novodobé patlance (Sahara, Lovci pokladů, atd.), ale dle mého je už nenapodobitelný a nepřekonatelný v tomto žánru. Obdivuji nenapodobitelnou lehkost, s jakou je hledání archy vykresleno. Bravo. (19.04.2006)

Dobrodruh Indiana Jones, s doktorským titulem schovaným patrně v rukojeti biče, vyrazil na svou první výpravu za cenným artefaktem - Archou úmluvy. Napětí se přitom střídá s humorem a jednoznačným vrcholem filmu je pro mne nezapomunetulená scéna, ve které Indy znechuceně odstřelí bravurního mistra umění mečového. Spousta následovatelů se pokusila přiživit na této legendě a snadno projít vyšlapanou cestičkou, ale nikomu se to příliš nepovedlo. (30.11.2008)

Steven v plné formě nám nedá vydechnout. Jízda na horské dráze nám dává jen málokdy vydechnout - pořád se něco děje. Mistrovská hudba Johna Williamse (hlavní motiv asi patří k tomu nejznámějšímu z filmové hudby), dodnes slušné triky a především velká porce humoru a dobrodružství. No a ovšem skvělý hrdina Ford (původně zamýšleného Sellecka si nedovedu a nechci představit). Miluju scénu s plánkem vykopávek za úsvitu. (30.07.2003)