Stratený svet: Jurský park

Tak jako jó ... napínavé to bylo, oživila jsem si vzpomínky a celkem nemám žádných námitek. Prostě se snažili vytřískat na divácky úspěšné jedničce co nejvíc. Ve dvojce mě až neskutečně iritovala doktorka Sára, která do všeho musela strkat svůj nosík, což přirozeně celou partu několikrát přivedlo do maléru ... a proto chci vyzdvihnout herecké umění Julianne, zahrála to fantasticky :-) Dále klasicky po americku nastoupí banda v maskáčích, super autech a vzduch se rozvlní listy rotorů Black Hawků a maníci jdou zadupat vzácný svět ztracených zvířat, popř. zpeněžit mláďata ... takže hodnotím nadprůměrně (06.07.2013)

Po skvělé jedničce přišlo hořké zklamání. Naprosto šedý průměr, kde vážné scény spíš působí směšně. Navíc celá ta zápletka s Lovci dinosaurů mě ale vůbec nebavila. A upřímně, ten konec to zkazil úplně, kdyby to skončilo o dvacet minut dřív, tak ještě ok, ale tím jak to zatáhli do města to úplně zabili. 3* i když ten malý kluk, co jde vzbudit rodiče, že mají na zahradě dinosaura neměl chybu. :D (28.06.2015)

Pamatuji se jak jsem šla do Galaxie, která byla vyzdobena na počest tomuto filmu. Pamatuju se, jak jsem byla skoro celou dobu zalezlá za sedadlem. Pamatuju se na chudáky rodiče, jak se mě snažili uhlídat a zároven si užít filmu. Pamatuji se, jak mi strašně bylo líto malého tyranosaura. Pamatuju se, jak jsem si užila popravu pana záporného malým tyranosaurem. Tohle byl jeden z prvních počátků projevu mé mentality. Mentality, za kterou se nestydím. A protože se tohle všechno odehrálo při tomto filmu, lehce nadhodnocuji a právě si jdu tenhle film pustit...jo jednu věc jsem nepochopila. Proč hraje dceru Malcolma černoška černá jako bota? Jak by jí asi zplodil? Mělo to být uspokující gesto bojovníkům za lidská práva? (=aby v každém americkém filmu vystoupil alespoň jeden černoch) (28.10.2010)

Původní Jurský park dozrál do absolutní klasiky a i mnou původně nenáviděné pokračování nakonec rozkvetlo ve snesitelné dobrodružství. Veškeré zištně-vojenské akce sice pořád nemám rád a finální večírek s Godzillou mi silně vadí, ale o to víc vynikne příjemné, přírodu-milující poselství. Se Ztraceným světem jsem se tak konečně smířil, ale bez jeho existence bych se v klidu obešel. (02.07.2005)

Když jsem se díval poprvé, byl jsem zklamán. Efekty byly tak realistické, že jsem zapoměl, jaké je to být ohromen. Tohle je film o efektech a ne o příběhu. Když jsem to viděl později na videu, zjistil jsem, že jde o docela zábavný film. A tak jsem zašel do půjčovny, půjčil si dvd, doma upražil v mikrovlnce popcorn a podíval se potřetí. To byla panečku zábava. (29.09.2005)