Blízke stretnutie tretieho druhu

První polovina fantastická, druhá trochu rozbředlá, ale zakončená audiovizuálním eye-candy orgasmem. Scénář je chytrý a myšlenkově pronikavý a Steven přichází s tolika famózně inscenovanými momenty, které buď nádherně odkazují ke klasikám žánru (nejnápadněji k Vesmírné odysee), nebo tvoří inspirační podklad pro hromadu budoucích následovníků, že jestli někde a někdy, tak právě roku 1977 bych hledal znovuoživení a nakopnutí science fiction k nebeským výšinám kinematografické zábavy. Tempo sice chvílemi kolísá a ne úplně každý záběr má své neotřesitelné opodstatnění, ale je to prostě zatraceně vynalézavé a můžu zaručit, že takovouhle husinu byste při setkání s mimozemskými jevy nedostali možná ani v reálu (natož v jakémkoli jiném filmu). Pořád jeden ze zlatých hřebů žánru, který se hravě obejde bez jediného! výstřelu či slůvku o možném násilí. Instant classic. 85% (05.04.2012)

Když jsem tenhle film viděl poprvé, z první poloviny jsem byl vyděšenej a druhou nějak nechápal. Bylo mi totiž asi sedm :). Pak jsem to viděl znova a říkám si - jo, takhle by to bylo lepší než ve Dni Nezávislosti a Aktech X, kde nám tvrdí, že Vládci Loutek nejsou nic jiného než zlí Vetřelci chystající se na Válku Světů a že už Jsou Mezi Námi :). Ale nemuselo to být tak roztahaný, i když Spielberg roztahanost rád, není liž pravda? (15.02.2003)

Základní kámen sci-fi žánru. Steven Spielberg s tímto filmem neměl snadnou startovací pozici, poněvadž ho nasadil do kin v době, kdy celý filmový svět šílel z Lucasových ´Star Wars´ (jejichž obliba přerostla až do jakéhosi společenského fenoménu západního světa), ale díky svým kvalitám si brzo našel místo v srdci filmových fandů i odborné kritiky. Jde bezpochyby - společně se Zemeckisovým ´Kontaktem´ - asi o nejlepší film na téma kontaktu s mimozemskými civilizacemi, jehož závěr a stěžejní tóny Willimasova soundtracku vstoupily do filmových učebnic. Potěší také režisérská legenda Francois Truffaut (v té době Spielbergův přítel) ve stěžejní roli astronoma Lacombeho. A na to narvaný letní kino za bolševika také jde stěží zapomenout. (02.03.2010)

Nad zemí se vznášejí neidentifikovatelné objekty, na nečekaných místech se objevují ztracená válečná letadla a Richard Dreyfuss blbne s jídlem a pěnou na holení. Stejně jako o 17 let později Jurský park, také Blízká setkání z nekritické perspektivy fascinovaného malého dítěte (nebo infantilního dospělého) tematizují lidský údiv jako takový. Na podkladu sci-fi z 50. let Spielberg mistrně odklonil paranoiu americké společnosti od vnitrostátních záležitostí k věcem nadpozemským, kterých vlastně není důvod se bát. Jako vyprázdněná eskapistická zábava, do které si každý může nalít své vlastní významy, film funguje výborně také díky tomu, že je celý založený na naznačování toho, že nám v příští scéně bude odhaleno něco zásadního (a pokud ne v příští, pak v přespříští nebo v té další). Oddalování odhalení díky svižné režii a náležitě rozmáchlému měřítku dokáže udržet pozornost až do spielbergovsky chlácholivého finále. Rád bych viděl remake, ve kterém hrábne třeba Sethu Rogenovi a který rozvede (možná nezáměrnou) komediální rovinu filmu (modelování homolí z bramborové kaše s vážnou tváří vážně sledovat nedokážu). 75% Zajímavé komentáře: evilive666, Bobek15 (10.10.2005)

V roku 1977, dva roky potom, čo Steven Spielberg natočil žraločí horror "Čeľuste", sa vrhol tento mladý, talentovaný, americký filmár na snímok "Blízke stretnutie tretieho druhu". Odviedol dobrú prácu a začal smerovať medzi špičku hollywoodskych režisérov. Na svoju dobu to bol veľmi kvalitný sci-fi film, ktorý sa stal kinohitom. Ja som ho prvý krát videl pomerne neskoro, asi tak pred dvoma rokmi, dokonca som si nedávno prečítal aj literárny prepis tohto titulu. Uznávam, že v roku 1977 to bola pecka, avšak z pohľadu súčasného diváka to už pôsobí dosť jednoduchým a zastaraným dojmom. *** (10.10.2019)