Neboj sa, zlatko

Jako mysteriózní thrillerová jednohubka z ranku Twilight Zone úplně v pohodě. Krásně to vypadá, řemeslo áčkové, navíc pro Florence Pugh mám slabost, ta snad každému filmu zlepší hodnocení aspoň o jednu hvězdičku. Na druhou stranu, pokud zde byly ambice vyšší, tak se úplně o succes nejedná. Koncept je fajn a mohl být základem pro výraznější filmové dílo, ale chtělo by to ostřejší hrany a soustředěnější scénář (vlastně je to hrozně perverzní vyústění, Wilde se scenáristy ale jeho sílu nedokázali plně zužitkovat). Tohle zpracování s odhalením pointy působí lehce povrchně - a kdyby se člověk začal vrtat v jednotlivých scénách, tak se dobere toho, že ve výsledku třeba ani moc nedávají smysl. Co tam třeba dělalo to havarované letadlo mi fakt není jasné. 7/10 (03.10.2022)

Jako epizoda Black Mirror mixlá s dystopickou 1950’s atomic-age realitou, záporácká variace na profesora Petersona (x) optikou levicových médií. OK. Vizuálně podmanivý, dobrá volba oldies písniček a má to štěstí v obsazení (Florence!), jinak ale překopírovaný kočkopes, který celou dobu vydatně napíná a znepokojuje, pak vlastně nic adekvátně nevysvětlí. (16.11.2022)

Vybrakovaný Ira Levin s blazeovaným asexuálním slizounem a bezkrkou mladou-starou tetosteromovou jitrnicí, která se těžkotonážně prdelí po plátně stylem, že jí na hodině baletu raději navlíkli na trikot stínítko od lampy, na šestadvacet vyžilý maras, tohle bude zajímavé sledovat do čtyřicítky. No ony ty Stephordské paničky jely jiné vizuální bomby, co je ale důležitější: zároveň i obsahové. Slabá, přebarvičkovaná vykrádačka. Kdo četl, ví. (04.11.2022)

Musím říct, že Olivia Wilde mě na režisérský židličce velmi mile překvapila. Retro stylovka, která funguje až do tý doby než je donucena vysvětlovat opravdu na výbornou. Herecký výkon Florence Pugh famozní, dialogy v první části pomáhají budovat divákovo očekávání z příštího dění. Soundrack hodně orginální a i když si nejsem jistý jestli by fungoval bez filmu komplet, tak minimálně finálovou skladbu si určitě pustím. Je to na pomezí 3-4* , takže tentokrát bude ten jazýček na vahách ve prospěch 4*, hezká hlavní představitelka a autíčka, který bych chtěl mít v garáži. (20.09.2022)

Olivia Wilde po fajn komedii Šprtky to chtěj taky servíruje dystopickou scifi vizi se zajímavým nápadem, solidním ústředním duem a celkem "oukej" gradací, která je ve výsledku jiná, ale nejsem si jistý, jestli mohu říct že lepší, než jsem čekal. Dvě hodiny jsou dlouhá doba, za kterou divákovi mohou docházet mnohé díry a nedostatečnosti v celkové pointě, ale na druhou stranu až moc krátká doba na to se vynadívat na (zas a znova) skvělou Florence Pugh, protože její krása rezonuje celým plátnem a její přirozené sympatie donutí diváka (k Wildeině spokojenosti) nad mnoha věcmi zas tak nepřemýšlet. Jinak je to ale celkem slušná jízda, která už od začátku vnáší divákovi brouka do hlavy ve stylu "něco tady nehraje" a postupně se prokousáváme k tomu, o co že zde vlastně jde. Má to prvky překvapení, pozornost si to udrží a dívá se na to dobře, ale oproti konkurenčním podobně laděným filmům mi zde chybí výraznější prvek, který bych si chtěl zapamatovat a pustit znova. Takhle to ve mě zanechá pocit (jen) dobrého díla, ale to v tomto žánru bohužel nestačí a chtělo by to údernější mindfuck, který by ve mě zanechal díru. (24.10.2022)