Podpriestorová rapsódia (S02E09)

Američané rozhodně dělají ty nejlepší muzikály, hudba i provedení je profesionální, zpěv skvělý, ale tohle opravdu nehledám ve Star Treku. Spíš to vypadá, že došly nápady. Oproti návykové a silně zábavné 1. sérii, je tato dost rozkolísaná a bohužel se dočkáme i podobně trapných epizod. A není to parodie a není to vtipné. (27.08.2023)

9/10 | Po crossoverovém výletu do zákoutí animace je tady další experimentální díl zkoumající, co tato série ještě unese. A unese toho hodně, protože devátá epizoda je neméně excelentní. Muzikálové díly mají obvykle za cíl dodat dané sezóně prvek jistého rozptýlení a odlehčení, což je v tomto případě splněno do puntíku hned s několika příjemnými bonusy navíc. Jednak je většina songů opravdu chytlavá (přičemž intermezzo fanoušků krvavého vína je přímo geniální) a jednak zdejší vztahové záležitosti nabývají nečekaně vážného rozměru a k tomu jsou šikovně propojeny s událostmi ST kánonu. | PeZet (04.08.2023)

Bože tak tohle bylo zlej sen, dozvěděli jsme se, že herci umí i zpívat, zpívající díl, hotový dno Star treku, udělali z toho těžkej cringe, ale fakt total cringe, zlatá třetí série Picarda, proti zhovadilosti většiny druhé série SNW, už chybí jen v další sérii porno Star trek, to by byla teprv inovace 🤣 (13.10.2023)

Tohle je jeden z těch případů, které lze ohodnotit buď jako naprostý propadák, nebo jako naprosté terno. Nic mezi tím. Já muzikály vůbec nemusím, takže hodnocení „muzikálovosti“ přenechám jiným. Ovšem „muzikantsky“ už to zhodnotit zvládám a v této oblasti to bylo po všech stránkách perfektní, nemůžu tomu vytknout ani ň (snad jen pohybovou strnulost La'an, která nicméně měla své opodstatnění). Jakkoli tomu stále nemohu uvěřit, to rozzipnuté kvantové pole neurčitosti, které dávalo celému alfa-kvadrantu „upřímně“ zabrat, nutí i mě vyznat se ze svých niterných emocí a přiznat, že mě tenhle díl fakt bavil. A čím víc o tom přemýšlím, tím víc zjišťuji, že tato epizoda byla svou skurilností snad ještě TOSkovější než ty z původní TOSky. Vzpomeňme třeba Čas obnažení, Dovolenou, úsměvné rozuzlení v Já, Mudd a obzvláště pak serenádu vesmírného astronauta v Platónových nevlastních dětech. Jen bych už, být tvůrci, šlápla na brzdu. Přece jen… třetí takový výstřelek během pouhých dvou desetidílných sezón začíná být drobet hazard. Aby se nakonec nestalo, že namísto oslovování stále širšího publika dojde k odlivu toho stávajícího. (23.08.2023)

Já muzikálový změny tempa běžně nenávidim a naprosto chápu pokud tomu někdo vpálí 1* - nicméně tady si mě to nějak něčim získalo, nejspíš tim že ten muzikál zapracovali přímo dovnitř fikce a postavy tam s ním můžou uvědomněle interagovat? Plus samozřejmě fakt že ta muzikálová interakce tady fakt podtrhla vhled do několika postav a jejich vztahů a pocitů. (27.08.2023)