Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Jaroslav Soukup - ještě dříve, než začal natáčet nablýskané hity pochybný kvalit - se ve svých počátcích věnoval ambiciózním projektům, a to jak námětově, tak i vypravěčsky. Záchvěv strachu se odehrává v temném období po potlačení revolučního vzedmutí v roce 1848. Vypráví o jednom z čerstvě propuštěných vůdců někdejšího povstání, od něhož se bývalí přátelé distancují, a on sám se ocitá v centru pozornosti tajné policie. Jeho jméno má být totiž zdiskreditováno zfalšovanými důkazy o údajném udavačství. Pozoruhodné je vizuální zpodobnění Prahy na začátku druhé půle 19. století, vlhkých dlažeb a zatuchlých špeluněk. Soukup zdařile vylíčil bezmoc člověka, jenž se ocitnul v situaci vyobcovaného nešťastníka, sugestivně postihl dobu, po jejíž nehybné hladině se nanejvýš mohl zvířit záchvěv strachu. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (59)

shyster 

všetky recenzie používateľa

Po druhý v týdnu jsem málem dostal zástavu srdce, když jsem zjistil, kdo natočil tak dobrý český film. Ten člověk, který má na svědomí "Jak ukrást Dagmaru"? Ano, překvapení se prostě dějou. Skvělý scénář a skvělou dobou atmosféru má na triku Jaroslav Soukup. Samotné zápolení bezbranného Čecha proti rakouské mašinérii není až tak dobré jako např. Božská Ema, ale i tak potěší na srdci se podívat na dobrý český film, kde herci opravdu hrají. 70% ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Vždycky se musí dělat nějaké ústupky, vždycky se musíme přizpůsobit..." Tahle velmi věrohodná exkurze do časů policejního státu za Bachova absolutismu (se skvělou výpravou) nabízí úžasnou historickou paralelu k policejnímu státu za komunistického režimu. Jaroslavu Soukupovi se zde podařilo zejména velmi přesvědčivě zachytit atmosféru nedůvěry a strachu. Skoro se mi nechce věřit, že to tehdejší cenzura pustila. Po herecké stránce samozřejmě výborný Radoslav Brzobohatý, ale možná ještě lepší František Němec coby vrchní policejní komisař, z jehož pokušitelského jednání přímo mrazí.  Musím ocenit i hudbu Zdeňka Bartáka, zejména podmanivé sólo trubky. ()

Reklama

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Po Romanetu nabídl Jaroslav Soukup další exkurzi do období po revolučním roce 1848 a opět dokázal přesvědčivě zachytit atmosféru strachu a nedůvěry, v níž mnozí právem spatřovali narážku na časy normalizace. Vynikající je práce s prostředím, centrum Prahy tu skutečně budí dojem jako by se divák ocitl v 50. letech 19. století, k tomu herecká elita. Závěr je v zájmu vyznění možná až moc násilný (opravdu by si to dotyčný nenechal vysvětlit? Vždyť ty praktiky tajné policie musel znát víc než dobře) ale jinak spokojenost. Opravdu se nechce věřit, že režisér, který se uvedl do československé kinematografie v 80. letech několika velmi kvalitními díly (např. Pěsti ve tmě), skončil u majora Maisnera a podobných pytlákovin. ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Celkom zaujímavý príbeh "bezmenného" človiečika, ktorý po vyjdení z basy to nemá v profesnom i osobnom živote ľahké. Vierohodné historické zasadenie i kvalitní herci. Prekvapivý záver funguje skvelo. Škoda iba, že sa hlavný hrdina chová väčšinou neuvážene a viacmenej si môže za trpký osud iba sám. Chce to i to a tak zákonite nakoniec nemá nič. ()

italka63 

všetky recenzie používateľa

Velmi malý počet shlédnutí, obrovská škoda. Skvělý počin od Jaroslava Soukupa, vynikající kamerou a s celou plejádou českých herců, kterým vévodí fenomenální Radoslav Brzobohatý. Rok 1848 v Praze, propuštěný František Vinický , český vlastenec se po vykonání trestu vrací zpět do Prahy. Odboj proti mocnářství byl tvrdě stíhán a Praha byla protkána špicly a fízly. Lze zahnat člověka do kouta? Lze. Lze ho udolat? Lze. A lze ho i zabít? Kdoví.... ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (7)

  • Jedná se o další projekt Radoslava Brzobohatého, ve kterém si střihl českého vlastence z 19. století. Ten první je legendární český seriál F. L.Věk a je zajímavé, že v obou projektech se postava Radosalva Brzobohatého jmenovala František. (ricky4)
  • Režisér Soukup vzpomínal: „Záchvěv strachu s Radkem Brzobohatý a Štefanem Kvietikem byl o bachovském absolutismu, ale měl strašnou smůlu. Schvalování toho filmu bylo úmorné, protože pohlaváři tehdy prokoukli jistou paralelu s tehdejším režimem. Nakonec film schválili, ale pozdě. Měl se odehrávat v zimě, pošmourné ulice, sychravo, a on se dostal do výroby někdy v květnu a točilo se v létě, takže herci byli v těch největších vedrech navlečení v těžkých kostýmech. A i když je dneska dobře hodnocený, tehdy ten film neměl úspěch.“ (Ganglion)

Reklama

Reklama