Drsná Planina

Až na malinký kousek ideologie ve formě prozápadního špiona Karla Hlušičky je tohle překvapivě dobrý film zobrazující prvopočátky vzniku SNB (tehdy ještě za účasti opravdových válečných veteránů a bez pejorativního nádechu, který přinesla až doba následující) a boje s banderovci a podobnými bandami v pohraničí. A přiznejme si, že Zlata Adamovská byla nádherná a s Ivanem Vyskočilem tvořili naprosto uvěřitelný pár. Když jsem film viděl poprvé krátce po jeho uvedení do kin, nemohl jsem potom několik večerů usnout, tak mě sebrala právě Zlatina smrt. Jde o jeden z posledních opravdu dobrých Soukupových filmů. (26.03.2010)

Film o těžkých začátcích naší Pohraniční stráže v době, kdy nebyla ještě kádrově ani materiálně dobře vybavena a kdy pouze se samopaly v rukou střežili naši pohraničníci čáru na Západ, z něhož se vraceli do svých domovů Sudeťáci, aby pobrali ukrytý majetek, a kudy procházeli lidé, kteří s námi nechtěli sdílet a budovat společnou republiku nebo pouze toužili po dobrodružství. Děj je vcelku jednoduchý a průhledný, vadily mi některé nesrovnalosti, např. sníh na počátku října, ale zvláště ti zarostlí pohraničníci, takové máničky, jaké měli Bartoška, Potměšil a jiní, tehdy nebyly. Nenudil jsem se, ale čekal jsem víc. (06.12.2018)

Úvod, který jako by vypadl z těch nejklasičtějších spaghetti westernů, se mi dost líbil. Stejně tak i jeden nečekaný moment, jenž hned v zárodku utnul otřepaně vypadající romantickou zápletku. Dál už toho v Drsné planině ovšem příliš nebylo. Ne že by se jednalo o vyloženě špatný film, ale jakkoliv sympatičtí herci zkrátka neměli co hrát, scénář byl s každou další minutou chatrnější a chatrnější, a když děj dospěl k únoru 1948, dočkal jsem se i nějaké té ideologie a naděje na průměrný film vzaly za své... Všechno bylo nudné. Mít lepší scénář, byla by Drsná planina dost možná nejlepším filmem Jaroslava Soukupa. Tedy... Ona jím možná je i tak, co si budeme povídat, že, ale to neznamená, že ji chválím. Dvě a půl. (09.10.2011)

Pozoruhodně a až nečekaně dobrý film, jehož děj nás zavádí na západní hranici Československa nedlouho po II. světové válce. Kvalitní herecké obsazení, dobré herecké výkony, reálný děj ... to vše přispívá k tomu, že se divák nechá rád vtáhnout do děje. Vysoce hodnotím, že se i v tak vážném filmu podařilo najít místo na několik úsměvných scén, které přirozenou cestou odlehčovaly jinak ponurý děj. Řada klíčových scén se dala předvídat. Zejména pak pro ty, kteří znají film Král Šumavy; http://www.csfd.cz/film/4955-kral-sumavy/, případně ti, kteří měli možnost vidět seriál 30 případů majora Zemana; http://www.csfd.cz/film/71550-30-pripadu-majora-zemana/. (05.08.2010)

Fakt, pohraničníci měli tenkrát na planinách drsný časy. Každý zlý a protisocialisticky smýšlející třídní nepřítel, který proklouzl za čáru, zvyšoval riziko, že tu nakonec nikdo na to socialistické budování nezbude a naopak za čárou bude rapidně vzrůstat počet nepřátel strany a státu a hlavně míru a mírového budování naší vlasti. Blá blá blá, dobrej film o šílenejch děsnejch komoušskejch časech! (10.05.2015)