Réžia:
Jaroslav SoukupScenár:
Jaroslav SoukupKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Zdeněk BartákHrajú:
Jiří Bartoška, Ivan Vyskočil, Ladislav Potměšil, Zdeněk Maryška, Marcel Vašinka, Jan Řeřicha, Jiří Lábus, Josef Nechutný, Jan Kraus, Miroslav Zounar (viac)Obsahy(1)
Začínající režisér Jaroslav Soukup se pokusil manévrovat v úzce vytyčených politických mantinelech. Na jedné straně se podřizuje režimním skazkám o nutné obraně státních hranic před pronikáním nepřátel, současně se však s téměř dokumentární hodnověrností snaží postihnout tvrdé podmínky, v nichž pohraničníci museli v těsně poválečném období žít... Záběry drsné přírody, ustavičně prověřující lidskou výdrž, vytvářejí vcelku důvěryhodné zakotvení celého příběhu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (88)
+ Poplatné době, ale jen v nezbytné míře. + Herecké obsazení. + Místy mi to připomínalo Zdivočelou zemi (podobná hudba a prostředí...) + Celkem zábavné. - Poplatné době - Děsná kamera a světla, některé záběry z noci točeny a absolutní tmě, některé záběry ze dne zas na pozadí slunkem prosvícených oken. - Hapruje mi tam gradace příběhu, vlastně veškerá žádná Poplatné době, ale jen v nezbytné míře ()
Až na malinký kousek ideologie ve formě prozápadního špiona Karla Hlušičky je tohle překvapivě dobrý film zobrazující prvopočátky vzniku SNB (tehdy ještě za účasti opravdových válečných veteránů a bez pejorativního nádechu, který přinesla až doba následující) a boje s banderovci a podobnými bandami v pohraničí. A přiznejme si, že Zlata Adamovská byla nádherná a s Ivanem Vyskočilem tvořili naprosto uvěřitelný pár. Když jsem film viděl poprvé krátce po jeho uvedení do kin, nemohl jsem potom několik večerů usnout, tak mě sebrala právě Zlatina smrt. Jde o jeden z posledních opravdu dobrých Soukupových filmů. ()
Drsní muži na drsných planinách chrání čáru poválečného Československa před Banderovci, diverzanty a vrahy. A co Jirka Bartoška? Jo, je jedním z nich.. Pohraničnické humoresky, všímající si šikany kuchtíka Lábuse, co neumí vařit knedlíky a které jsou tu a tam rozčeřené dramatickou vsuvkou vždy po hříchu zkalenou zcela nevhodnou hudbou připomínající filmy o Sedmé rotě. Soukupovi se musí nechat, že vnucující se tendenčnost není zas až tak prvoplánová, ale i tak se žádný zázrak nekoná. Ten přišel až s Vildou "Rocky" Jakubem a pak pan režisér dobačoval.. ()
Se sledováním tohoto filmu mám spjatou morbidní vzpomínku. Sledoval jsem tenhle film jako dítě, moc si od něho nesliboval, snad jen, že mě třeba rozptýlí, a že se budu moci s někým ve filmu identifikovat, že to nebudou jen pro mě nepřijatelní "hrdinové". A náhle břink a ještě jednou břink, první a pak druhé přerušení proudu a pak tma, byli jsme bez elektřiny, ale asi za deset minut zase naskočila. Tehdy jsem nevěděl, že to právě jeden dospívající si vzal život díky elektrickým drátům, na které skočil a přerušil nám vysílání. Byl to spolužák mého bratrance na učebním oboru s maturitou, zanechal po sobě dopis, že si vzal život z nešťastné lásky, a že si přeje ještě více zpopelnit, než je a pak aby byl jeho popel rozmetán do éteru. Jeden kluk, tehdy starší než já, tak řekl pohrdlivě: "No to už chce trochu moc, ne?!"***Samotný film mi tehdy přišel nudný, příliš si na divákovi vynucující aby hrdiny litoval - ale - tůdle! Takže pro mě nuda. ()
Musím přiznat, že mně to bavilo. Pro mně velice věrný film z poválečných let v pohraničí. Líbilo se mi, jakoby se Jaroslav Soukup snažil odprostit od ideologie a snažil se natočit normální film, což velice cením. SPOILER (Například scéna s Únorem 48 a smrtí kamaráda, kde se komunistický den vítězství naprosto přešel). Období po válce v Sudetech mně vždycky zajímalo a vlastně i fascinovalo, takže za mně dobrý =) ()
Galéria (7)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (5)
- Do staničnej krčmy priviezli tvorcovia nábytok zo skutočných pohostinstiev. (Raccoon.city)
- Natáčelo se na zámku Broumov, v Boru u Tachova, Plzni, v obci Domaslov a Kořen na Tachovsku, v Michalových horách a Předním Žďáru. (M.B)
- Werwolfové byli němečtí záškodníci, kteří prováděli svoji činnost na konci druhé světové války a bezprostředně po ní. (ArthasKarfa)
Reklama