Sex, lži a video

S důvěrou ke kameře. Voyerský zájem, medikament intimity. Otevřený záznam řečí o tělesném ráji v soukromém pekle. Společném chtíči v niterní křeči. Veřejně přerušený polibek, exkluzivní osobní příběh. O milování. Bez fyzického doteku. Člověk hledající v prázdném životním monologu smysluplný lidský dialog. Spřízněný duševní krok. Lepší druhý díl. S jiným jinde souznít, v milostném osamění. (08.07.2018)

Již u svého prvního celovečerního filmu Steven Soderbergh ukázal, že je velmi schopným autorským tvůrcem, který se dokáže hodně hluboko podívat do lidské duše a vůbec mu nevadí, že se bude probírat tématy, která nejsou pro někoho příjemná, nebo o nich nechce mluvit otevřeně. V tomhle případě je to sexualita, která závratně ožívá díky hereckým výkonům, a to v podstatě bez nutnosti nasnímat explicitně samotný akt. (14.02.2016)

Nicholsův Closer je silný, kvalitní snímek o vzájemných vztazích čtyřech lidí s vynikajícími hereckými výkony. Ode mě dostal poctivé čtyři hvězdy. Ve srovnání s elegancí, jednoduchou krásou a věrohodností s jakou v jistém smyslu podobný příběh vypráví Soderbergh se mi však zpětně jeví jako toporný a zbytečně předramatizovaný. Sex, lži a video totiž mají kromě magnetických hereckých výkonů (James Spader! Andie MacDowell!!!, ale i Laura San Giacomo a Peter Gallagher) a řady rozkošně "živelných" (ano, tak bych to řekl sám, ano, tak by to asi řekla) dialogů taky jistý morální a výpovědní přesah (či oblouk, chcete-li), který jej v dnešní stále více odosobnělé době, kdy lžeme už i sami sobě činí čím dál silnější. 90% (04.12.2007)

„Nemůžu řešit své problémy. Připadá mi to trapné, když vím, že v Africe umírají děti hladem“ Ani ne tak sexu samotného, jako spíše vztahů s ním spojených, si Steven Soderbergh všímá opravdu pečlivě. Herecký kvartet plní své úlohy jako by celou záležitost právě prožíval a kameru Walta Lloyda vůbec nevnímal. Zlatý glóbus, který si Soderberg za svůj scénář odnesl, je v tomto případě naprosto zasloužený, jelikož drobnokresba prozkoumávající mentalitu lidí, jež se snaží vymanit/ustálit/vykoupit v kolotoči nevěry, lží a terapeutického videa rozhovorů na téma sex, je skvělá a díky použité formě statické kamery, pečlivě zvoleného střihu, jednoduchých interiérů a neokázalých kostýmů, taktéž příjemně civilní, čímž se hranice mezi filmem a realitou všedních dnů ztenčuje na minimum a pokud některý z hrdinů pronese větu, u které zažijete pocit déja vu z vlastního života, je citový dopad snímku ještě přímější. (20.08.2006)

Před prvním shlédnutím (kdysi) jsem podle názvu očekávala něco jiného a pamatuji se, jak jsem byla překvapena komorním příběhem, který mne čekal. Naprosto mne okouzlila Andie MacDowel, kterou jsem do té doby neznala, a která byla v roli stydlivé a uzavřené Ann výborná (což potvrdila i následující rok v Zelené kartě). Problémy manželského trojúhelníku jsou staré jako lidstvo samo, ale jeho „řešení“ v tomto filmu je opravdu originální. Režisérovi Stevenu Soderberghovi bylo v době, kdy film natočil, pouhých 26 let a toto dílo bylo předzvěstí jeho dalších povedených filmů, které v průběhu let následovaly. (21.03.2010)