Pražákům, těm je hej

"Prachy na kulturu nikdy nebyly a nebudou... Ale idea trvá." Zbožňuju filmy, ve kterých města vypadají takhle. Je to stejný špinavý a hravě depresivní dojem jako v topolovinách Žiletky a Sestra, nebo mně to tak aspoň připadá. Krom toho obrazová složka filmu velice vhodně odpovídá zběsilosti hudby a textu. A navíc mám ještě jednu nostalgickou vzpomínku... Moje maminka byla na tomhle filmu v kině, když jsem byla u ní v bříšku, a kvůli tomuhle filmu začala rodit. A od té doby jsem šílená. (08.09.2010)

Praha má styl, není taková jako buranský Brno ve kterém žiju. A tenhle film vlastně na mě působil jako takový stylový experiment s kvalitní hudební skupinou Pražský výběr. Možná chtělo někde ubrat a zase naopak přidat, aby se docílilo konzistence, ale přesto je průřez dějinami jedné významné české kapely s nepodbízivou hudbou, udělán zodpovědně a s přehledem. Možná se více hodí na televizní obrazovky než na plátna kin. 60% (14.05.2012)

Stylizované vzpomínky na osmdesátá léta vhodné pro fanoušky Pražského výběru a milovníky dadaismu. 1) Film je složen z desítky sympatických songů proložených více či méně vtipnými promluvami protagonistů. 2) 30letému Davidu Kollerovi v hrané roli bubeníka, 29letému Vilému Čokovi i 24leté Lucii Bílé to slušelo. 3) Trochu mi vadí nedostatek odstupu a nadhledu, zvláště při srovnání s podobně zaměřeným o tři roky starším cimrmanovským snímkem Nejistá sezóna. (13.02.2014)

Po dokoukání tohoto snímku jsem začal přemýšlet o českém "undergroundu". Když to vezmu od svého prvopočátku, tak jsem začínal na skupině Arakain, po rozpadu jsem sjížděl pouze sólo Aleše Brichty, krátce Komunál, Hárlej. Okrajově Škwor, Visáče, Kabáty apod. a nyní mě stále více přesvědčují tyto již "kultovní" kapely jako Pražský výběr, Psí vojáci či The Plastic People of the Universe v čele s Ivanem "Magorem" Jirousem (čest jeho památce), že něco z naší minulosti je stále opomíjeno a mělo by se neustále připomínat i dalším "mladším" generacím! 90% (07.02.2014)

70%. Nejprve bych chtěl zdůraznit, že před tímto filmem jsem od Pražského výběru slyšel jen onen slavný song Pražákům, těm je tu hej a ani přes mé vcelku kladné hodnocení filmu je nehodlám poslouchat. Koncertní části filmu spolu se samotnými písničkami jsou totiž jeho suverénně nejslabší složkou. Pokud ovšem Kocáb neskáče po jevišti a Čok se neksichtí, dá se na to velmi dobře koukat - koncepce mi docela sedla a místy zachází do ještě absurdnějších poloh než o několik let pozdější Zelenkův Visací zámek 1983 - 2007. Závěrečné dohadování nad titulky taky stojí za to, ale kdo je to Frank Zappa? :) (30.07.2009)