Réžia:
Ladislav SmoljakScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jaroslav UhlířHrajú:
Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Eliška Balzerová, Zuzana Fišerová-Svátková, Zdeněk Svěrák, Dáda Patrasová, Jiří Kodet, Karel Augusta, Bedřich Prokoš (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Kníhkupec Dalibor Vrána má rád ženy a ženy majú radi jeho, preto väčšinu jeho príjmu zhltnú alimenty. Využije skutočnosť, že v reštauráciách si ho ľudia často pletú s čašníkom a rozhodne sa vylepšiť si svoju finančnú situáciu originálnym spôsobom. Stáva sa nedostihnuteľným fantómom pražských a čoskoro i mimopražských reštaurácií a postrachom pomalých čašníkov... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (731)
Svěrák ešte nemal syna zrelého na režírovanie a tak nemohol scenár zveriť lepšej osobe, než je Smoljak. Veľmi netradičná komédia z prostredia všetkým dobré známeho, s príhodami a situáciami, ktoré sú určite dobre známe hlavne osobám môjho pohlavia. Neskutočne svieži vietor rozfúkali tvorcovia a herci. Trošku pomalší rozjazd, ale potom príde Abrhám na svojej papierovej trojkolke bezkonkurenčne prvý. 90%. ()
"Drzoune jedna drzá, zvědavá, ošklivá, brejlatá, Douchová." Jsem zastáncem tvrdé konkurence. Pokud mne tedy falešný vrchní obslouží jako první a navíc je levnější než ten pravý, tak je pro mne vše v pořádku. A vůbec mi přitom nezáleží na tom, zda si dává auto do čistírny, zlehka tápe mezi houslovými strunami nebo jen nevede pohlavní choroby. Sám jsem se přesvědčil o tom, že severní vítr je krutý, ostřikovače ostřikují, běh po lázeňské části Karlových Varů je vyčerpávající a šťouravých sousedů Pařízků není nikdy dost. ()
Legendární komedie, kterou jsem nikdy asi celou neviděl. Tedy až doteď. Je to nádherná svěrákovina která se pyšní hláškami, jež budete znát, i když jste film neviděli. Těžko se tomu dá něco vytknout, protože i ten konec k tomu sedí. Přece takového člověka nenecháte jen tak uniknout. Hromadná scéna běhu vrchních je výborná. ()
Bedna svítí! Repráky duní! Svěráči svírají! Smoljaci stříkají! Že se vám do toho pletu, ale ty Svěráče a Smoljaky nemusíte hlásti, to přece každej vidí, že se jedná o předem zaručenou hlínu.....To je pravda, díky. Erno, ty Svěráče a Smoljaky, to nemusíte hlásit, to přece vím, že mi sevřou xycht do úsměvu a stříknou mi do něj dávku legrandy! Uhlíř troubí! --- Vrchní, prcni, než na tebe zbyde jenom drzoun jedna drzá, ošklivá, brejlatá, Douchová. ()
Navzdory predestinaci dobou svého vzniku natočil autorský tandem Ladislav Smoljak (režie) a Zdeněk Svěrák (scénář) nadčasovou a geniální tragikomedii, v níž zúročili většinu svých předností. Smoljakova nenápadná režijní práce (málokdo ho vnímá a oceňuje jako režiséra - neprávem) a hlavně scénář Zdeňka Svěráka (dle mého názoru nejlepší žijící český scénárista) postavený nejen na humorném nadhledu a vtipných replikách, ale i na věcech závažných (krize středního věku, vnitřní nesoulad ideálů a praktického života, nesnesitelná lehkost bytí ženatého donchuána...), jsou spjaty implicitně s estetikou divadla Járy Cimrmana - důraz na civilnost, nenápadnost, verbální charakter snímku, převažující optika mužského světa, nemluvě o provázanosti explicitní (herecky je obsazen téměř celý ansámbl). Všemu ovšem dominuje herecký výkon a vizáž Josefa Abrháma, na jeho charismatu a hereckém mistrovství stojí celá umně budovaná stavba filmu. A Abrhám je velký herec, pracuje s minimem výrazových prostředků, často hraje jen proxemicky, mimikou a gesty... Jeho mlčenlivý, zkroušený, jakoby vnitřně zlomený uhrančivý výraz doslova vystupuje nad rámec filmu... Nedílnou součástí snímku je i vynikající a koloritu filmu odpovídající hudební složka Jaroslava Uhlíře, jeho nostalgií prostoupený Severní vítr přesně koresponduje a dotváří tragikomické vyznění filmu (navíc již zlidověl stejně jako většina replik z pera Zdeňka Svěráka - ta koncentrace ,,hlášek" je skoro až neuvěřitelná). Za pozornost stojí jistě i hold němé grotesce vzdaný v závěru filmu - hromadná honička číšníků po kolonádě v Karlových Varech jako by z oka vypadla z nějaké taškařice němé éry...jen místo strážníků se tu honí číšníci... Umně krásný, vtipný i dojemný film, který možná odráží i cosi z typicky českého národního charakteru... ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (95)
- Trojkolka s plátennou karosériou Velorex bola propagovaná a vyrábaná v Československu pod označením lacné vozidlo pre invalidov a telesne postihnutých. Majiteľ Velorexu musel byť invalid a na nákup vozidla musel mať odporúčanie od Zväzu invalidov. Na jazdu stačilo mať vodičský preukaz iba na motorku. Bolo vyrobených celkovo 15 200 kusov Velorexou. Posledný trojkolesový plátenný Velorex bol vyrobený v roku 1971, 9 rokov pred natáčaním filmu. (Raccoon.city)
- Na začiatku 70. rokov, keď Cimrmani hrali ešte v Malostranskej besede jedno slávnostnejšie predstavenie a Zdeněk Svěrák mal vtedy na sebe tmavý oblek s motýlikom, cez pauzu medzi predstaveniami si odskočil ku Schnellům na obed a len čo vošiel dovnútra, zdvihol sa les nespokojných rúk s poznámkami typu: "No konečne, tu sa človek nedočká platenia." "Ja nie som vrchný," uisťoval hostí Svěrák a nad jedlom potom v duchu ľutoval, že nemá aspoň trochu podvodnícku povahu, pretože na takejto situácii mohol slušne zarobiť. Avšak anekdota o falošnom vrchnom mu nedala spať, stále ju so sebou nosil a poťažkával, až podľa nej napísal scenár celovečerného filmu. Vôbec prvýkrát sám. [Zdroj] (Raccoon.city)
- Známy Velorex z filmu bol na natáčanie iba zapožičaný a na natáčanie ho vozili na korbe nákladného auta. Jazdil výhradne len počas filmovacích scén. Josef Abrhám (Dalibor Vrána) na Velorex spomínal v dobrom, no kritizoval zlé radenie a katastrofálny výhľad. (Raccoon.city)
Reklama