Obsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (199)
I když je Blaník možná trochu netradiční hra mezi ostatními, je o to originálnější a vtipnější. Moc se mi líbil úvodní seminář, kde myšlenka naplánování důležitých událostí není k zahození a mohlo by se na ni ještě zapracovat :D. Zároveň je fajn, že si člověk může osvěžit znalosti české historie, která se najednou nezdá býti tak šedá a nudná. ()
Další s řady výborných a geniálních her Divadla Járy Cimrmana. Zde asi převládají semináře nad samotnou hrou, ale ani ta není nijak špatná. A už konečně vím, proč blaniční rytíři nikdy nepřijeli českému národu na pomoc. Mají totiž přijet pouze tehdy, až bude českému národu nejhůře. Jelikož však nikdy není tak zle, že už by nemohlo být hůře, tak se to nikdy stát nemůže :D :D. Jo, jeden by se z toho opravdu "zvencnul" :) 9/10 ()
Trochu vážnější, než jsme u Divadla Járy Cimrmana zvyklí, ale možná o to víc se mi líbí. Chvílemi trochu statické, dokonalý protipól rozjuchaného Záskoku, který autoři napsali těsně po něm. Na Blaníku se možná podepsalo i to, že vznikl těsně po roce 1989 a Smoljak se Svěrákem se v té době trochu hledali. Když to ale srovnám s tehdejším "hledáním se" jiných tvůrců, nutno říct, že S&S z toho vyšli s noblesou. A pamatujte: "Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř!" ()
,,Ale tomu nerozumíš. To je vozová hradba.“ Nemohu si pomoct, ale Blaník je jedna z nejslabších her DJC. A nemyslím si, že je to kvůli tomu, že se jedná o hru převážně politickou. Samotná hra je hrozně statická, jednotlivé obrazy se opakují a vlastně se nic neděje, ani děj se nikam neposouvá a nikam neústí. Kadence vtipů není taková, na jakou jsem u Cimrmanů zvyklý. Přišlo mi, že snad půl hry se Vondruška neustále ptá: ,,A páni rytíři, mohu se zeptat…“, což je nuda. I obsazení není nejlepší. Vondruška i Kašpar, kteří mají snad nejvíce textu, jsou slabí a svoje role prostě nezvládají sehrát s takovým přehledem, jako Weigel a Smoljak. I úvodní seminář je méně vtipný a loutkové divadlo jakbysmet. ()
Nostalgicky jsem ovlivněn, protože tohle je jediná Cimrmanů hra, kterou jsem viděl naživo, ale i kdybych neviděl, hodnotil bych stejně. Je to prostě bomba. Už ten začátek, kdy nám zarecitují báseň jak hlasem Jaroslava Vojty, což je jeden z nejvtipnějších českých hlasů/přízvuků: "Ruce pryč, cizáku, zde domov tvůj není, z hory se ozývá zlověstné dunění." Chláma. Všichni jsou velmi vtipní. Za hry i za semináře. Není co dodat. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (8)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
- Původní seminář vypadal jinak jak tvrdí Zdeněk Svěrák: „Blaník jsme napsali před revolucí, seminář až po. V semináři jsme měli některé věci, které bychom tam dříve nedali; třeba o perestrojce v Sovětském svazu nebo o totalitě. Na zkoušku se přišel podívat Andrej Krob a povídá: ,Kluci, tohle vám nesluší.‘ Vycítil, že to nepotřebujeme. A tak jsme to vyndali.“ (mnaucz)
- Červen 1989 - Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák čtou členům souboru text nové hry Blaník, kolegové nevěří, že to schvalovací komise „pustí“, tuto otázku nakonec nemusí díky sametové revoluci řešit. (POMO)
Reklama