Zlaté dno

Asi na mě de před třicítkou stáří, nebo co, ale nemůžu si pomoct, filmy s Vlastou Burianem jsou prostě skvělé. Tohle je jen další důkaz. Jeho humor je tentokrát laskavý, stejně jako je laskavá postava, kterou hraje. Opět je to hlavně o něm, a to i přesto, že není tak útočný, tak moc výstřední. Hezký film o tom, že lidé mohou být dobří. (09.01.2015)

nezvykle civilní a snad právě proto výborný Burian. Za svou nezdolnost je po zásluze odměněn vdovou "v podzimu života" (a to je jí prosím kolem třiceti!). Jejich manželské dialogy jsou výborné ("A bez těch bot se nevracej!"). Naivní pozitivita tohoto filmu je na rozdíl od mnoha jiných celkem snesitelná. Jen nechápu proč musel stařičkého doktora hrát maskovaný Filipovský. (27.09.2015)

Loučení s Burianem. Poslední film Krále komiků před jeho nedobrovolným sesazením z trůnu hraje na o poznání vážnější strunu než jsme u tohoto výjimečného klauna zvyklí, přesto v něm nechybí jak typické ekvilibristické hrátky se slovy a slůvky, tak vrcholná čísla jeho zavedeného komediálního repertoáru – bezesporu nejslavnější a dnes už vpravdě legendární je souboj s žehlícím prknem, který je dokonalou ukázkou "němé" grotesky se vším všudy, následovaný pánskou anekdotou, vycizelovanou do nejmenších detailů, a několika drobnými vtípky v interakci s paní prezidiální (Šlemrovou). Ale ta pravá pastva pro diváky přichází až v okamžiku, kdy to Burianův venkovský papírník, toho času bez práce a bez života, rozbalí za pultem neprosperujícího obchůdku, v němž nakonec najde, co hledá. Včetně sličné vdovy (šmrncovní Kabátová), která po krátkém zaváhání ráda přenechává starost o byznys svému budoucímu muži – Burianovi. Ten se nakonec neloučil sám, společně s ním vyklidila království filmového humoru i jiná velká hvězda té doby, Věra Ferbasová. Na oba čekají zlé časy, roky plné bídy, ústrků a opovržení. Nutno ale dodat, že film je to nadmíru sympatický a dívá se na něj opravdu dobře, s hřejivým pocitem na srdci i v duši. Protektorátní filmy, jakkoli zatížené dobou, v níž vznikaly, zůstávají do dnešních dnů okouzlující vzpomínkou na staré dobré časy protkané útulnou atmosférou babiččina mládí. (30.12.2008)

Nedávno dělali na jedné stránce (nebudu jmenovat) anketu, který film je podle lidí nejlepší. A všichni tam psali 5 i více filmů, zkrátka chudáci idioti nepochopili zadání, že ten, kdo to napsal, jasně uvedl - film - nikoliv - filmy... Ovšem ta anketa mě přiměla se zamyslet: "Tak bacha! Nejlepší film? Tak to v něm musí hrát Vlasta Burian. Jaký s ním mám nejradši filmy? Jasně, takže - U pokladny stál, Ducháček to zařídí, Přednosta stanice, Katakomby, Tři vejce do skla... Ne, ne ne. Jinej, lepší film. Sakra, já už vím! Zlaté dno!" ... ... Vlasta Burian je herec, který natočil nemálo skvělých filmů. A který že je nejlepší? Podle mě jednoznačně tento. Na rozdíl od jiných filmů s panem Burianem totiž tomuto nechybí ani slušná dramatičnost a některým z vás jistě v závěru filmu i slzička ukápla. A to je přesně ono. Vtipný, srdečný a vroucí námět a pomyslná špice české (i světové) kinematografie. Žádná lacinost, žádné kecy ani klišé... Navíc jsem si opravdu jist, že TAKHLE by ten film už dneska nikdo natočit nezvládl... Zlaté dno je nejlepší film na světě a zaslouží si být na vrcholu mého žebříčku nejlepších filmů... Víc asi netřeba psát. (15.02.2020)

Tak už jsem pochopil, že sem to nikdy neviděl. Tadle óda na podnikání a živnostníky se komančům do krámu rozhodně nehodila. :) Burian je zde perfektní jenom škoda, že celek vyzníva spíš jak moralizující podnikatelská agitka než dobrá komedie. Rozhodně mě zaujala velmi pěkná výprava, dost jiná od ostatních starejch filmů. (06.11.2013)