Rivelazioni di un maniaco sessuale al capo della squadra mobile

To, co jsem nedávno napsal u Argentova L' Uccello dalle piume di cristallo platí přesně i pro tento film. Prvků typických pro žánr je tu požehnaně, ale příběh mne absolutně neoslovil. Vrah zabíjí nevěrné ženy vlivných mužů, u každé mrtvé navíc policie najde fotografie dokazující nevěru zavražděné… (21.05.2010)

Je to hodně přímočará a braková podívaná, ale co se indexu zábavnosti týče, jde vlastně o nejlepší giallo, jaké jsem za poslední dobu viděl. Velkým pozitivem filmu budiž to, že jako správná kriminálka předkládá vyšší počet podezřelých, takže divák hned tak snadno neuhodne totožnost pachatele. Navíc vizáž vraha je zde opravdu ikonická, fanouškům subžánru tenhle film rozhodně doporučuji. Ale bacha, původní italský název Rivelazioni di un maniaco sessuale al capo della squadra mobile, když si ho doslovně přeložíte, je v podstatě spoiler. (05.11.2021)

Solídne giallo, ktoré sa pevne drží pravidiel žánru a pridáva snáď ešte väčšiu dávku krásnych eurokočiek navrch, čo určite nie je na škodu. Vraždy klasika, sú vcelku vynaliezavé a skvelo nakrútené, vrcholom je tu už spomínaná vražda pri mori. Taktiež záver všetko ešte vyhrotí, a je naozaj nečakaný. Príbeh pekne plynie, dá sa povedať, že film vás do seba vtiahne a je, ako je u tohto žánru zvykom, dobre natočený. Už titulky a dobová hudba musia fanúšikov žltej potešiť, film v žiadnom ohľade nesklame. (08.07.2011)

So Sweet, So Dead je klasickým zástupcem "Argentovské školy gialla" a režisér Montero patří k těm prvním, kteří věrně okopírovali slavného mistra. Všechny tradiční rekvizity a oblíbené finty tedy nechybí a neznámý maniak opět vyráží zabíjet. Čím je toto giallo ale přeci jen trochu odlišnější od ostatních, tak je to v zobrazení nahoty sličných krásek. Jak už zmínili ostatní, film je jimi opravdu nabitý. Najznámější hvězdy giallo scény nechybí (Koscina, Navarro, Nell) a je opravdu se na co dívat. Tvůrci rovněž bodují i na poli giallovské pointy, bez debat přiznávám, že mě převezli a to hned několikrát! A závěrečné vyustění je jedno z nejlepší, které jsem v tomto žánru viděl. A proč tedy dávám jen lehce nadprůměrné hodnocení? Inu, giallo pro mě znamená i audio-vizuální požitek, který mě tentokrát velïce chyběl. Hudba ač "psychadelická" se mi vůbec nelíbila a dle mého soudu se také vůbec nehodila. Vizuální stránka je už na lepší úrovni, ale Montero není rozhodně druhý Argento ani Martino... Za 3,5* PS: V rámci žánru je tento snímek velice podobný Cavarově Tarantuli, která je ale ještě o třídu lepší. (28.08.2011)

Nadpriemerné klasické giallo čisté ako voda s karpatských prameňov s výbornou atmosférou, kvalitnými hereckými výkonmi a so zopár vtedajšími "žltými hviezdami - aj keď napr. taká Nieves Navarro má len kratučký štek,: užije si malý románik a veľmi rýchlo je rozrezaná na kusy (to sa má takýmto kráskam v gialle stávať, samozrejme...:) Rozrezaná však nie je len ona ale aj ďalších päť neverných žien, ktoré neľútostne a zároveň klasicky s nožom alebo britvou likviduje maskovaný zabijak, oháknutý presne podľa najlepšej "giallomódy" ..:) Sám seba nazýva "Morálny pomstiteľ" a riadne zamotáva hlavu úbohému inšpektorovi ktorý počas celého filmu nevie čoho sa má chytiť. Chválim tvorcov za kvalitné atmosférické vraždy (scény u mora a na krvavých schodoch), za ktoré by sa nemuseli hanbiť ani Argento s Martinom, za vydarené zamlžovanie identity vraha, za výbornú ústrednú "lahodnú melódiu" - ako spomenul Karlos80, a hlavne za skvelý koniec. Ten totiž nie je len klasicky tom, kto je vraždiacim maniakom ale postaví hlavných hrdinov do nečakanej až šokujúcej polohy a pred nečakané rozhodnutia. Záver tak vyznie veľmi trpko aj osobne a silne mi pripomína tento smutný Tessariho kúsok http://www.csfd.cz/film/102834-morte-risale-a-ieri-sera-la/ (05.06.2011)