Réžia:
Vladimír SlavínskýScenár:
Vladimír SlavínskýKamera:
Ferdinand PečenkaHrajú:
Adina Mandlová, František Paul, Zdeňka Baldová, Oldřich Nový, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Světla Svozilová, Bedřich Veverka, Raoul Schránil (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Hlavní postavou úsměvného příběhu je obyčejná písařka Julinka Svobodová, která pracuje pro zavedenou obchodní firmu Hrubý a syn a bydlí v podnájmu u švadleny paní Pokorné. Je sice chudá a občas se jí podaří opozdit, ale zato je stále veselá a příjemná. Ovšem stačí nepatrná náhoda a vše se změní. To když se jednou sveze výtahem s ministrem obchodu, Dr. Horákem, který shodou náhod bydlí ve stejném domě. Paní Pokorná totiž v dobré víře zvídavé paní domácí naznačí, že Julinka je přítelkyní pana ministra. Od upovídané ženy se nevinná pomluva šíří jako stepní požár a kupodivu dívce ve všech ohledech pomůže... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (105)
Tuctová romanťárna o tom, že pomluvy někdy neškodí a pomůžou mladé úřednici ku štěstí. Adina Mandlová mě nikdy jako bůhvíjaká kráska ani herečka nepřišla a v tomto případě byla otravnější než obvykle (něco podobného jako Dva týdny štěstí). Olda Nový taky žádný zázrak, mám ho radši v jinších filmech. Dobrá byla Marie Rosůlková, která už jako mladá měla ve svém hlasu stejnou dikci a styl jako ve stáří. Ostatní herci se nějak moc nesnažili a ve výsledku je tahle veselohra slabým infantilním odvárkem. ()
Souhlasím s gudaulinem. Tyhle filmy neměly nic společného s reálným životem a možná proto byly tak úspěšné. Pro obyčejné lidi to patrně muselo znamenat oproštění od všedních starostí, od války, takový oddych a relax. Nejvíce se mi tady líbila asi scéna, odehrávající se v jakémsi klubu, kde hrála cimbálovka, tančil folklorní soubor a pak se tam rozezpívali "jakože" hosté. To na mě působilo a stále působí velice příjemným dojmem. Jako stará folkloristka a tanečnica to musím přece poznat ;-) Uvolněná atmosféra plná veselých, lidových písní, to mám ráda. Jak říkal Oldřich ve své roli, že tam chodí rád, že je zde vždycky taková veselá společnost. ()
Tahle komedie mě bere za srdce už kvůli tomu, že v sestavě Setlerů zpíval náš rodinný přítel Oldřich Kovář, na něhož si jako malý kluk moc dobře pamatuji. Trošku zidealizovaná je postava pana ministra, tak takového jsme tu za skoro třicet let tohoto režimu neměli. Ale jinak je film zasazen jednou věčnou myšlenkou, že totiž vědomí, že je někdo známý (nebo doklonce milencem) někoho tam nahoře, může dotyčnému změnit život, ať v dobrém nebo zlém. Mně se Nový a Mandlová v této komedii jako dvojice zdála podařenější než v Kristiánovi, kde byla Mandlová místy příliš unylá. Dobře jsme si tu také mohli všimnout, že Adina byla o půl hlavy vyšší než Nový. A Oči tmavohnědé - tu písničku si rád broukám. Otec Paul byl mimochodem jen o rok starší než syn Nový... A ještě faktická poznámka k pojmu "přítelkyně". Když se tu v devadesátých letech tento nepěkný pojem zavedl namísto "milý, milenec, partner" apod., dost mě to dráždilo a i dnes mám pocit, že je to pojem vzniklý dost nepěkně z anglismu "girlfriend". A pak jsem si uvědomil, že ve vyšších vrstvách se tohoto výrazu používalo už za 1. republiky. Tedy ovšem jen pro hoch společnost. ()
Osvedčená zohraná dvojica Nový a Mandlová nemôže urobiť chybu, keď sa stretne vo filme v klasickej starej komédii. Jedna cesta výťahom môže mať nedozierne následky, tentokrát výlučne pozitívne, čo je pri ohováraní celkom nezvyčajné. Omyly, fámy a náhody potom nemajú konca a veľmi príjemne sa na to pozerá, keď je hlavná hrdinka presným opakom smoliara, ktorého Nový často predvádza v iných filmoch. ()
Klasický starý film pro pamětníky. Rádoby noblesní gentleman Oldřich Nový, naivní Adina Madlová, která získá úplnou náhodou dobré pracovní místo. Luxusní obrovská kancelář v prvorepublikovém stylu a pak už nic víc. Ve své době to musel být dobrý film, dneska je to už jen nuda na vyplnění televizního programu. [3814. hodnocení, 84. komentář, 76%] ()
Galéria (2)
Fotka © Bromfilm
Reklama