Poslední mohykán

Sice je to krásná klasika, ale Poslední muž s Hugem Haasem se mi líbí přecejen o dost víc. V "mohykánovi" mě otravují některé přehnané scény, např. ve lví kleci, v blázinci. Zadní projekce je v tomto filmu ještě nepovedenější než obvykle. Ovšem Jaroslav Marvan dává do své role všechno a některé hlášky jsou prostě famózní. (30.10.2005)

Divím se, že jsem doposud neokomentoval tento film, jenž patří dnes ke klasice české kinematografie. Vynikajcí Jaroslav Marvan, dokonce ve dvojroli, táhne tuto legrácku humorem do pohodových výšin, k tomu mu ovšem zdatně sekundují i ostatní herci v hlavních rolích (rodina pana Kohouta). Příběh je lehce naivní, ale vtipně a odlehčeně napsaný. Prostě do dnešních dní mě tento film vždy pobaví. (05.09.2015)

„Mamino, ve mně je teď malá dušička!“ - „Možná, že ho nezastřelí…třeba ho jen něčím praští.“ Ach, to bývaly doby, kdy špatně parkující hned, bez reptání zaplatil strážníkovi a ještě mu nabídl cigaretu…Poslední mohykán je zdařilou hereckou exhibicí Jaroslava Marvana. Jeho dvojrole samolibého, cholerického tyrana stejně jako smích trousícího, oblíbeného člověka z lidu se moc povedla, v obou se vyřádil. Ať už zraňuje celou rodinu při zatloukání hřebíku, leze do klece se lvy, šije rukáv fraku pro prince či se kope pod stolem s budoucím zetěm. Jen škoda, že ostatní herci spíš přicmrndávají. Původního Posledního muže jsem neviděl, časem možná napravím (už kvůli srovnání Haase a Marvana), tuhle verzi hodnotím solidními 4*. „Ženich, kterého jsem ti vybral, není sice žádný krasavec, no ale to u muže není nutné. Je trochu menší než ty, ale o málo, jen tak asi o hlavu. Má trochu bříško, ale zato má velkou hlavu, chytrou, no! Den svatby určím do měsíce, souhlasíš?“ - „Ne, tatínku!“ - „No tak je to v pořádku.“ (30.06.2019)

Poslední mohykán je další z řady povedených filmů pro pamětníky. Je netradičně až z roku 1947, přesto si v sobě nese ještě určitou prvorepublikovou bezstarostnost a svěžest. Téma je nekonfliktní a hlavní snahou tvůrců je pobavit, což se jim daří. Hlavní hrdina starožitník Bořivoj Kohout (v podání tradičně skvělého Jaroslava Marvan) je muž, který je přesvědčen, že je hlavou rodiny a pevnou rukou musí všechno řídit. Je jasné, že se mu to nedaří a čím více se snaží, tím jen vzniká více zmatků a úsměvných momentů. Podobné snahy jsou častým stereotypem mnoha domácností i dnes, díky tomu je film nadčasový a spolehlivě dokáže rozesmát i dnešní diváky. Pozn.: Hugo Haas mě nikdy moc v komediálních filmech nesedl, proto jsem neviděl ani film Polední muž a při hodnocení Posledního mohykána na něj neberu ohled. (22.10.2022)

Bořivoj Kohout je vzteklý neurotik a jako správný despota je přesvědčen o tom, že jeho rodina k němu vzhlíží s náležitou úctou. Skutečnost je však jiná a Bořivoj, vydávající se za svého bratra Jaroslava, bude mít plná ústa práce, aby v náhle uvolněné rodinné atmosféře obhájil svá rozhodnutí a přitom neprozradil své inkognito. (23.12.2008)