Réžia:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrajú:
Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Soňa Červená, Dagmar Frýbortová, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, František Hanus, Ota Motyčka, Alena Kreuzmannová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Starožitník Kohout není zlý člověk. Má však ideál: Být doma neomezeným pánem. Nevidí proto přání své ženy, ani to, že dcera Helena si našla ženicha, že druhá dcera se zamilovala, a že syn je vášnivý plavec. Chtěl by řídit jejich život podle svých staromódních představ. Zdenčin nápadník inženýr Bečvář však léčkou pronikne do Kohoutovy přízně (prý chce o jeho výchovných metodách napsat knihu). Starožitník mu dokonce sám nabídne Zdenčinu ruku. Do děje navíc vstupuje Kohoutův bratr, lesník, který přijíždí do Prahy na návštěvu. Shodou okolností si oba bratři vymění role a tak rodina považuje otce za milého strýčka a stěžuje si mu na jeho chování. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (148)
"Možná, že ho nezastřelí. Třeba ho jen něčím praští." Despotický starožitník vládne rodine železnou rukou, obmedzujúc ženu aj deti, ktoré sebastredne komanduje len ohľadom naplnenia vlastných potrieb a želaní. Do rodinnej situácie zasiahne vyvolený jednej z dcér, moderný elegantný inžinier, ktorý sa úskokom votrie pánovi domu do priazne a vtipnými ťahmi sa mu podarí otvoriť mu oči a zmeniť povahu. Nenáročná oddychová konverzačná komédia so skvostne dominujúcim Marvanom pôsobí celú dobu ako prvorepublikové dielo, že sa odohráva po vojne sa dozvieme až pri počúvaní rozhlasu v závere filmu. Veľmi dobré. ()
Uteklo mi asi prvních deset minut a docela toho lituju, protože celou dobu, co film běžel, jsem se bavila. Herci byli báječní (hlavně Marvan) a ač zápletka nebyla zrovna stoprocentní, podáno bylo tvůrci vše s lehkostí a neskutečným humorem. Charaktery postav byly taky vykresleny skvěle, nevidím důvod, proč tomuto českému klenotu nedat čtyři hvězdy. ()
Příjemná poválečná komedie, která ještě připomíná prvorepublikové či protektorátní filmy. Či spíše ještě poslední svěží prvorepublikový závan, než přišly na řadu budovatelské agitky, kde ženy přestavají být krásné a muži jako pracovali pouze na šachtě či na poli. A rovněž i prvorepubliková herecká elita odchází (s výjimkou Marvana, který se tak bravurně dokázal přehrát do rolí typu "Anděl na horách", charakter stejný, jen ty kulisy jsou tak odlišné...). ()
Nádherná československá komedie, ke které se po pár rocích vždy s láskou vrátím. Pokud se chcete od srdce zasmát a nejste zhýčkáni filmy postavených na efektech, jak je dnes v módě, tak vřele doporučuji. Jediné, co bych skutečně vytkl je dle mého názoru uspěchaný konec - přeci jen si je mohl vychutnat trochu více. :-) ()
Jaroslava Marvana v hlavní dvojroli si nenechávám nikdy ujít, předvedl moc pěkný herecký výkon. Nejdříve hraje pražského starožitníka Bořivoje Kohouta, který vládne své rodině tvrdou rukou a myslí si o sobě, že je ideální otec a manžel. Tyranizoval celou svou rodinu včetně posluhovačky. Pak hrál svého bratra lesníka Jaroslava a ten byl pravý opak Bořivoje. Film obsahuje hodně vtipných momentů. Bavila a smála jsem se skoro celou dobu, protože Marvan byl opravdu skvělý. ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (4)
- Keď sa v psychiatrickej liečebni rozpráva pán Kohout (Jaroslav Marvan) so svojím bratom, hraným tým istým hercom, môžeme v záberoch, v ktorých sa pozeráme jednému z bratov do tváre a druhého vidíme odzadu, postrehnúť, že herec braný zozadu nie je Marvan. (ČSFD)
- Natáčeno v Praze na Malé straně, Karlově mostě a Maltézském náměstí (dům Bořivoje Kohouta). Plavecký závod, v němž dominuje herec Jaroslav Mareš (Jaroslav), byl natočen v plaveckém bazénu pod Barrandovskými terasami. (M.B)
- Divadelní hru F. X. Svobody pod názvem "Poslední muž" zfilmoval Hugo Haas již v roce 1934 jako snímek Poslední muž (1934). Pan Svoboda si prý vždy přál, aby hlavní figuru ztvárnil právě pan Jaroslav Marvan. (Terva)
Reklama