Réžia:
Vladimír SlavínskýScenár:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrajú:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (322)
Vysoké hodnocení tohohle snímečku souvisí s tím, že dobře propočtený kalkul působí spolehlivě a kýč, který pracuje se sentimentem a očekáváním diváků je nesmrtelný... Slavínského tvorba byla mimochodem ztělesněním kýče už za první republiky. Filmu nelze upřít profesionální zpracování a kvalitní herecké obsazení. Ale ten scénář, bože ta historka je neskutečně hloupoučká... Celkový dojem 35 %. ()
Průměrná dobová komedie je říznuta v rukou Slavínského tou nejsladší červenou knihovnou. Z filmu mělo být asi cítit hodně lidskosti, ale ve výsledku jsem vedle ní často pociťoval i značnou dávku sentimentu a jeden vykalkulovaný kýč. Jediné, co dokážu výrazněji ocenit, je velmi sympatický výkon Jindřicha Plachty, vlídný humor a všechny scény kolem jeho postavy, Plachta si zaslouží poklonu už jen za to, že vytáhl něco podobného na dívatelnou úroveň. Bohužel Nebe a dudy trpí i dalším neduhem pamětnických filmů této éry a sice sbírkou herců ve většině vedlejších rolích, kteří mi zde (a bohužel se to občas týkalo i Marvana) připadali nepřesvědčiví a film jako celek z mně nejasných důvodů přeceňovaný... snad z nostalgie, kterou za sebe tady cítit nemohu. Když si vzpomenu, co točil ve stejném roce i žánru takový Martin Frič (ať už dodnes svěží Hotel Modrá hvězda nebo parodicky mířený Těžký život dobrodruha), film od mistra červené knihovny Slavinského u mě příliš neobstojí ani za použití oblíbené formulky „na svou dobu“. Bez Plachty by to bylo za 1*, díky Plachtovi slabé 3 hvězdičky, ale se zdejšími 86% se stotožnit i tak moc nedokážu... [55%] ()
Nenáročná a trochu idealistická komedie o zlidštění jednoho buržoazního imperialisty. Průmyslník Rudolf Bartoš (dobrý Jaroslav Marvan), mrzoutský nelida a vášnivý hypochondr, najde svůj lék na zlidštění v podobě nucené péče u prostého vrtače v lomu Antonína Fábery (skvělý Jindřich Plachta) a jeho radostného přijímání života. Z dlaších rolí: malí nezbední caparti Vašek (Lumír Blahník) a Tonda (Jiří Blahník), Fáberova už dospělá dcera Ančí (Jana Romanová), její milý a zároveň synovec Bartoše ing. Oldřich Čermák (Raoul Schránil) a poslušný Bartošův sluha Jakub (Zdeněk Podlipný). Zábavné, humorné, pěkné herecké výkony, ale přesto jakoby tomu něco chybělo. ()
Jeden z mála českých starých filmů, které si zaslouží monimálně tu jednu pozornost. Zde je dobrý příběh a především skvělé herecké výkony. To opravdu musím uznat. Divák se zde dost zasměje. K dokonalosti toho přeci dost chybí. Nejsem fanoušek starých českých filmů, ale přeci je tohle nadprůměrný snímek. Mé hodnocení je 73% = **** ()
Docela naivní snímek o proměně jednoho zlého továrníka na hodného a starostlivého dědečka (potažmo strýčka). Natočeno je to s prvorepublikovou bravurou, která je typická pro většinu tehdejších snímků. Herecky zde excelují Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan. Hlavně díky nim a jejich interakcím hodnotím snímek tak vysoko. 80% ()
Galéria (3)
Fotka © Národní filmový archiv
Zaujímavosti (18)
- Když továrník Bartoš (Jaroslav Marvan) předává dary, konkrétně boty Fáberově dceři, je zcela jasně vidět, že první pár je podstatně menší velikosti, než pár druhý. Odhadem rozdíl 5 velikostí. (pjotri)
- Záběry „od vody“ jsou záběry řeky Sázavy. (sator)
- Bartošova (Jaroslav Marvan) vila se nachází v obci Jíloviště. Jedná se o slavný prvorepublikový hotel Hubertus pro movitější výletníky. Renesanční objekt byl postaven v letech 1921–1922. V 50. letech sloužil k rekreaci důstojníkům komunistické armády a v 60. letech se zde objevovali diplomatické návštěvy, do hotelu také zajížděla fotbalová mužstva na soustředění před zápasem anebo zde byla ubytována hostující mužstva ze zahraničí. Dnes je ale vila obrostlá stromy a obehnaná vysokou zdí. Nad kovovými branami střeží vstup několik průmyslových kamer. Je jisté, že vila patří i v současnosti některému z úspěšných podnikatelských subjektů. Mimo jiné je zde sídlo společnosti vlastnící obchodní dům Bílá labuť. (pornogrind)
Reklama