Réžia:
Vladimír SlavínskýScenár:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrajú:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (321)
Naivní rozprávka o proměně starého morouse továrníka Marvana na největšího lidumila na světě, kterou si člověk musí zamilovat kvůli dobrotivému Jindřichu Plachtovi a dvěma malým nezbedníkům. Nemůžu si nevybavit Burianovo Zlaté Dno, které bylo sice o něčem jiném, ale u srdce mě zahřeje pokaždé stejně. ()
"Nám je to jedno, nám je to jedno, my peníze nemáme..", "Strejdo? Budem si hrát na jelena! Ty budeš jelen a my tě budem lovit.." Tak to jsou hlášky, které mi přirostly k srdci! Nemá smysl psát o čem film je, jednak je to popsané v obsahu a jednak taky v každém druhém komentáři. Mám slabost pro staré filmy, takže i kdyby byl sebeprůměrnější, tak mě by se líbil, ale můžu říci, že tenhle má do průměru daleko! Každý film má z mého pohledu svého tahouna - ať už je to hlavní či vedlejší postava, nebo samotný děj.. Pro mě jsou to v tomto filmu dva malí rozumbradové, kteří vymýšlí jednu lumpárnu za druhou, bez toho aniž by si to uvědomovali - ať už je to hra na jelena, natahování hodinek, hra na indiány (kdy z domází kozy udělají zebru), nebo třeba kdo dohodí dál... Prostě strašně pohodový milý filmík z let minulých.. ()
Myslela jsem, že se pod tou hřejivou tíhou sentimentu rozteču jako máslo. Kolikrát viděný příběh o nápravě mrzutého staříka pomocí lásky jedné chudé rodiny, ale tak nějak mě to dostihlo. Možná kvůli vynikajícím výkonům Marvana a Plachty, možná kvůli roku výroby, kdy lidé v kině potřebovali věřit tomu, že může být a bude líp. ()
Tak užasnej film už jsem dlouho neviděl. Výborný příběh a skvěle provedený konec a nepřekonatelné herecké výkony. Bezchybný film, který dopuručuji všem, kteří se chtějí podívat na klasický černobílý filmeček. Opravdu české staré filmy mají svoje kouzlo. Rozhodně patří do TOP 200 filmů co jsem kdy viděl!!! ()
Mordyjé, to byla dívčina! Společně s filmy Vlasty Buriana a Modrou hvězdou, můj nejoblíbenější film z prvorepublikové éry. Mrzout Jaroslav Marvan, který projde duševní proměnou, je v obou polohách doslova fenomenální a dobrácký Jindřich Plachta, jako dělník Fábera, podal též mistrovský výkon. Snímek, který hřeje u srdce. ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (18)
- Název odkazuje na české úsloví „Nebe a dudy“, tedy něco, co nemůže být od sebe už více vzdáleno, něco, co je naprosto odlišné. (sator)
- Herci na natáčení v exteriérech trpěli velkým horkem. Chlapci Blahníkovi si například při natáčení v lomu popálili chodidla, protože na place chodili bosi a země byla značně rozpálená. Snad i jako bolestné po natáčení dostali darem boty a kožený míč, které jim ve filmu přinesl továrník Bartoš v podání Jaroslava Marvana. Ten se pak dokonce jednou z velkého horka zhroutil. Maminka Blahníková mu nato pro povzbuzení nabídla svačinu pro své dva syny: několik rajských jablek. (Komiks)
- Většina scén se natáčela v barrandovských ateliérech. (pornogrind)
Reklama