Gormenghast

První dva díly jsou gilliamovsky surreálné, pestré a plné obskurních a dost šílených postav; jen jedna jediná působila skutečně příčetně. Ze zdejší anotace jsem nic takového nečekala; kulisy a prostředí jsou velmi fantasy a na "britské panství" bych to skutečně nehádala. Po počáteční až morbidní fascinaci jsem si na vizuální i příběhový styl přivykla a Gormenghast mi přišel zajímavý - třetí a čtvrtý díl ovšem byly od první poloviny minisérie úplně odlišné. Barevně přeplácané, pohádkově působící exteriéry vystřídalo více realisticky a moderně působících scén (zaprášené police s obřími ručně psanými knihami, vystřídané kovovou kartotékou a funkcionalistickými stoly!), zejména ve čtvrté epizodě, která je dějově i vizuálně daleko temnější než ty předešlé. Několik nepříčetně působících postav už se ve druhé polovině chová pozoruhodně rozumně, jiné zase zešílí daleko víc než předtím... Dějově je Gormenghast silně nevyrovnaný (například půl epizody zabírající humorná vložka s Irmou vzdychající po mužích a nejistými profesory), ale kupodivu to nevadí. Přistihla jsem se, jak lituji, že série nebyla delší, třeba na osm až deset dílů, s menšími skoky přes Titovo dětství a dospívání (ač veledůležitá, životná a sympatická postava, mnoho prostoru neměl) a s hlubším pohledem do životů především Tita, Fuchsie a Steerpikea. Čím dál šílenějšího a krutého antihrdinu Rhys Meyers ztvárnil skutečně výborně a litovala jsem, že jsme se v druhé polovině nedočkali děje soustředěného kolem něj tolik jako v té první. Čtvrtá epizoda, která mi připadala z celé série nejlepší, to ovšem několika úchvatnými scénami téměř vynahrazuje. Steerpike je nejzajímavější a nejlépe propracovaná postava celé minisérie a v závěru na sebe naprosto strhne pozornost. Pozor, následuje SPOILER: Scéna stíhání šíleného Steerpikea zahnaného do kouta je rozhodně jednou z nejúžasnějších podobných scén, jaké jsem kdy viděla, mnohem lepší než v kdejaké detektivce nebo thrilleru. Divákovi tu navíc záleží na obou stranách, hrdina nestíhá jen nějakého bezejmenného, sotva představeného vraha, ale postavu, již jsme sledovali od samotného začátku. A je to rovnocenný protivník... Navzdory původnímu přesvědčení, že dám 3*, po dech beroucí poslední půlhodině zkrátka nemůžu jinak než 4*. (12.08.2012)

Už Obelix říkal, že Angličani jsou blázni a já to po něm zopakuji. Jsou blázni, jsou šílení, jsou démoničtí, jsou uhrančiví a já je žeru. A Iry taky - viď, Jonathane. Celkově mi tenhle pološílený seriál připomíná nějakého Shakespeara - a zvláště teatrální a řekla bych i tragikomické výstupy hlavního hrdiny Steerpikea. ♥♥♥ (25.04.2008)

Naprosto ulítlý svět spíše na rozhraní pohádky než fantasy, s bláznivou poetikou, v němž se odehrává jinak pohádkový, ale i thrillerový příběh kuchtíka, který se na zámku Gormenghast snaží po narození nového earla dostat k moci. Těžko se to popisuje, je tu suchý britský humor, výprava jak z ruských pohádek, a přesto to funguje a má říz. (22.03.2007)

Škoda, že Britové tradičně dělají jen krátké mini série, určitě by tomu víc slušelo rozbití na víc dílů, aby ty časové skoky mezi episodami nemusely být tak velké. Stejně tak by pak mohl být plynulejší přechod mezi první polovinou, bizarně a šíleně komicky surrealistickou, do té druhé, mnohem temnější. A musím hlavně říct, že se mi fakt málokdy stane, že by se mi u něčeho líbil konec tak, jako tady - a ne proto, že by byl nějak překvapivý, ale protože ten manhunt je prostě tak skvěle vygradovaný a intenzivní. (28.07.2018)

Toto je jeden z najzvlastnejsich serialov, aky som videl. Uz len tie extremisticky zkarikovane postavy su proste skovstne. Hlavny "padouch" mi bol sympaticky od zaciatku do konca, toho mohol stihnut trochu iny koniec, rovnako ako lasku mladeho princa. Príbeh mi začal dávať oveľa väčší zmysel, keď som sa dozvedel, že autor predlohy bol vojak v 2. Svetovej vojne, ktorý takýmto spôsobom zaznamenal zmenu vnimania rodiny v spoločnosti, ktorá sa o to citeľnejšie pretavila na konci storočia. Unikat! (08.10.2017)