Všetko o mojej matke

Důkladná sondáž do nitra ženské duše. Mužské postavy mají buďto ženská těla nebo prázdné hlavy. Již naprosto chápu, proč se Almodóvar věnuje raději ženským postavám, jednoduše jsou zajímavější a jak naznačuje i řešení závěrečných titulků – nevybarví se tak rychle jako muži. Pokud by nějaký režisér měl dostat patent na analýzu ženských duší, pak jedině Almodóvar. Můžete namítnou, že já, osoba mužského pohlaví a heterosexuální orientace, to nedokážu posoudit, ale mohu věřit, že se podobné ženy v podobných situacích cítí podobně. Vše o mé matce je filmařsky vyzrálou španělskou telenovelou, která se nebojí o věcech nejenom mluvit, ale také je - se vší maškarádou - ukazovat. 80% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, NewManicK (27.09.2007)

Moje další setkání s Almodóvarem, a tentokrát dokonce snímek, který mnozí označují za jeho vrcholné dílo. A já se k nim přidávám, společně s Kůží, kterou nosím, se mi tohle ze všech jeho filmů zatím líbilo nejvíc. Herecký koncert všech žen, v hlavní roli Manuely fantastická Cecilia Roth, jako hvězda divadelních prken Huma charismatická Marisa Paredes a krásná Penelope Cruz v roli spanilé Rosy. Tenhle film vytrvale útočí na city, ale dělá to velmi dobře. Těžko se při jeho sledování lze ubránit dojetí. (07.07.2012)

Totálně nudná sračka. Sonda do života lepší spodiny společnosti. Divák sleduje celou stopáž dialogy otravných kurev a jejich nehezké osudy, které samozřejmě nebyly jejich zásluhou. Prostě k ním byl život nemilosrdný. Bohužel kurvy zřejmě sdílely málo motivačních citátů, a tak se nedokázaly postavit na vlastní nohy a stát se úspěšnými, tudíž jen tiše trpěly. Otřesný film plný nudných a otravných neherců. Tohle je tedy těžce nadhodnocovaná píčovina. (09.08.2018)

"Ta žena je jeho otec...". O filmu takřka všeříkající věta. Skvěle zrežírovaná i velmi slušně zahraná spletitá sonda do světa pohlavně obojetných, přemalovaných stvoření, míchaná se srdcervoucím příběhem o znovu nalezeném otci, s mými emocemi prostě nepohla. Prostředí, do kterého se Manuela vydává ulevit své duši, je natolik bizarní, že veškerá emotivní vážnost chvílemi dosti pokulhává. Jednoduše řečeno. Zmalovaná umělá žena, která je vlastně muž, plačící nad fotkou osmnáctiletého synka, kterého nikdy před tím neviděl(a) a jehož existence mu (jí) byla před pár dny velkou neznámou, mi jako vyústění zdlouhavého příběhu, s dosti ukvapeným začátkem, kterému se dokonce nevyhýbá ani kýčovité předpovězení děje (Estébanův první "střet" s autem) připadalo velmi podivné. Ostatně jako celá cesta zoufalé matky, která, ač osudem svého syna těžce zkoušená, z toho nakonec vyvázne ze všech nejlíp. Opět zjednodušeně. Rychle pozbyla, rychle nabyla. Zde hojně zmiňovaný pohled do ženské duše (ano Rosa či samotná Manuela), jsem si více užil v jiných snímcích než je tento. Zde se řeší v podstatě problémy z telenovely. Kdo, kde, s kým... (04.01.2015)

70% - Skvělé herecké výkony a Almodóvarova řemeslná zručnost jsou hlavními klady tohoto posmutnělého filmu. Vzhledem k jeho vážné povaze mě ale naivně laskavý svět, do kterého je depresivní příběh zasazen, příliš nepřesvědčil. Vše o mé matce pro mě není ani tak o kvalitě, jako o vkusu. A na můj vkus se film drží příliš při zemi, co se týče hloubky, do které se rozhodl vypustit sondu (do psychiky žen, matek…). Částečně to dohání za vlasy přitaženým prostředím, a to mě připravovalo o dojetí v místech, kde se autoři očividně snažili o citové zemětřesení. Hlavně mi však unikla ona myšlenka o matkách a mateřství… Patrně si pod těmito pojmy představuji něco jiného, než co mi scénář nabídl. Podivný, a v mnoha ohledech neuvěřitelný film o ženách (s minimální účastí mužů), je přesto poutavý od začátku do konce, a celá ta kritika je pouze vysvětlení, proč nedávám plný počet tak kvalitnímu snímku. (15.07.2007)