Falešná kočička

Vydařený výlet na periferii, pražskou i filmařskou. Lidová verze Pagmalionu je typicky česká, mnohem hravější než originál, zábavně ujetá a i po téměř 80 letech svým způsobem komická. Navíc jedinečná jako památka na zapomenutý jazyk předválečné pražské periferie. Věra Ferbasová to rozjíždí ve velkém, svou roli chudé dívky přehrává přesně tím naivním způsobem, jakým by si bohatá slečinka mohla chudou holku představovat. K tomu ještě hláškuje jako o závod a diblíkovské manýry dotahuje k dokonalosti. I ona se však musí občas sklonit před životní rolí Járy Kohouta, který coby Pleticha vytváří pohybově i verbálně nezapomenutelnou figurku. Oldřich promine, ale tentokrát je tu jen do počtu, coby elegantní přihrávač. (24.06.2014)

,,A jestli mě tady nebude chtít pustit, tak mu vemu roha. - Cože, a co s ním pak chcete dělat? -  S čím? - S tím rohem..'' Velmi příjemná komedie! Úžasný Oldřich Nový a roztomilá Věra Ferbasová, hezký nápad a skvělé hlášky. Ano, možná to není na tak, řekněme ''vyšší'' úrovni jako jiné počiny s Oldřichem Novým, ale furt se jedná o velice, mně sympatický snímek, který mne ani trošilinečku nenudil. A ne, to že se mi ten film bude líbit, mi nevyluštila nějaká kartářka :) 4/5 (13.12.2022)

Šálit se nebude, uzavírá kategoricky Oldřich Nový alias MUDr. Přelouč vyčerpávající jasnovidné zření náhodně se objevivší kartářky a odevzdává se plně svému předurčenému osudu. Román tehdy nadmíru populárního spisovatele Josefa Skružného (1871 – 1948) se poprvé na plátně objevil již v dobách, kdy film byl ještě němý, ve třicátých letech se k němu vrátil režisér Vladimír Slavínský, tušíc v jemně satirickém příběhu o převýchově ženského primitivečka velký komediální potenciál. Nemýlil se. Věra Ferbasová v jednom ze svých nejzdařilejších převlekových skečů již poněkolikáté dokazuje, jak hluboce se mýlila tehdejší kritika, když tvrdila, že je pouhou loutkou v rukách svého objevitele. Její proměna v zanedbanou prodavačku tkaniček, dívenku písmenky nepolíbenou, zato s jazýčkem ostrým jak břitva, není jen výborně zinscenovanou manipulací s city důvěřivého doktůrka, ale především vskutku osobitou hereckou kreací, v níž rezonuje ohlas dobového evropského ženského klaunství. Slavínského výběr hereckých partnerů, od nonšalantního Oldřicha Nového až po báječnou Antonii Nedošinskou, se v žádném případě neminul účinkem a jistě i díky jejich přítomnosti se film dodnes těší zasloužené popularitě. Ostatně, tehdejší zábava pro masy měla, jak vidno, nepochybně vyšší úroveň. Ani proslulý irský dramatik by nedokázal být originálnější a zábavnější než jeho pražští kolegové. (03.10.2008)

Věra Ferbasová v průběhu partnerství s Vladimírem Slavinským dostávala role odpovídající jejímu hereckému profilu- ani tento film netvoří výjimku a tak Ferbasová odvádí jen svůj obvyklý výkon. Oldřich Nový ztvárnil obsah scénáře- a kde nic není, dokáže, alespoň místy, brát jen Oldřich Nový. Antonie Nedošinská se drží svého standardu a přítel František Krištof-Veselý také. Co tedy způsobilo, že je film dívatelný a hřejivý? Jára Kohout- fundovaný průvodce periférií, lidový lingvista, který by se dnes mohl etablovat jako textař formace Šlapeto A dále ještě jedna skutečnost: falešná kočička je vlastně zcela průzračná a jen milounce, drobně rafinovaná. Od současných přešlechtěných, perských, falešných kočiček vyškolených Cosmopolitanem, by sklidila pouze útrpný úsměv. A já mám k těm obyčejným Mickám přece jen blíž… (22.06.2010)

Další z řady cvičení na zadání "pomocí bláznivého nápadu zamilovat a oženit dobře situovaného Oldřicha Nového, pokud možno za asitstence domácí hospodyně Antonie Nedošínské", tentokrát s přidanou hodnotou v podobě "učitele", linguisty a "jediného průvodce cizinců" Járy Kohouta alias Vende Pletichy. Těch zasloužených 10 000 Kčsl, které nakonec nedostal, je ošklivá skvrna na všobecném happyendu. Ženský primitiveček Ferbasová je fajn, jakož i "jazyk periferie". (31.12.2017)