Armádní dvojčata

Filmu, který měl programově získávat sympatie pro vojáky a československou armádu, se ujala výrobna Nationalfilm. Předpokládalo se, že na veselé hříčce se nedá nic zkazit, a proto byli do režisérských pozic uvolněni Čeněk Šlégl, herec a jeden ze spoluautorů scénáře, a střihač Jiří Slavíček. Oba byli nadmíru rozumní a v hereckém obsazení příliš neexperimentovali. Hlavní role byly svěřeny Jindřichu Plachtovi a Ladislavu Peškovi, kteří poněkud rozpačité dílko doslova zachránili před hrozícím krachem. Hana Vítová si tu kromě několika líbivých písniček střihla dokonce delikátní, jemně erotickou scénu ve vaně. Znalci smíchovského operetního repertoáru zajisté tuší, že námět si tvůrci vypůjčili z úspěšné hudební komedie Josefa Stelibského Nám je hej. (04.10.2008)

Film sice nemá všech pět P, ale dvě má- Pešek-Plachta. Tato dvojice zachránila vcelku nenápaditou, bezdějovou komedii. Jinak se totiž ve filmu vůbec nic neděje, nebylo by v něm ani nic pro zasmání. Hana Vítová jest ženou, o kterou zápasí otec i syn a u toho Pešek s Plachtou asistují. Zvítězí mládí, jak je již zvykem ve starých filmech. Mládí a láska. 60% (22.04.2012)

Je to většinou milé a příjemné dívat se na komedie z této prvorepublikové éry, ale sám bych Armádní dvojčata viděl a ohodnotil spíše jako lepší průměr. Průměr, který do toho poměrně lepšího ve své kategorii pravidelně pozvedává dvojice v podání Ladislava Peška a Jindřicha Plachty. Ty dva člověk rád vidí a většinou, když jsou přítomni na scéně, starají se svými dialogy, jejím podáním a různými situacemi o slušnou zábavu. Ten zbytek se točí často kolem tradiční romantické limonády a tempo filmu včetně humorných eskapád z dnešního pohledu už neoplývá zrovna svižností, spíše na mě působilo na čistou komedii občas jakoby až spomaleně. Rovněž mi připadalo, že ze samotného prostředí fotoataliéru, do níž se chodí denně fotit spousta lidí v čele s vojáky, šlo ohledně těch vtipných situací, příhod a gagů vytřískat určitě ještě víc, vrátaně přítomných rekvizit. Jedinečná komedie, ke které bych se chtěl v budoucnu znovu vracet, se v tomto případě rozhodně nekoná, ale v některých scénách na jedno zhlédnutí mě docela potěšila. [60%] (26.09.2022)

Velmi příjemná romantická komedie o tom, jak se Jaroušek Marvan a jeho "synek" zamilují do stejné slečny, aniž by o tom do poslední chvíle věděli. Velmi se mi líbilo, s jakou grácií pan Marvan nakonec přenechal slečnu svému synovi, aniž by mu sdělil, že právě tuto slečnu miluje i on sám. Pešek s Plachtou výborní jako vždy. (06.04.2011)

Klasická Stelibského opereta Nám je hej ve svém filmovém přepisu nabízí čistou esenci českého populárního filmu druhé poloviny 30. let. Hlavními komiky jsou Plachta a Pešek, vzájemně si konkurujícími milovníky Marvan (otec) a Nezval (syn). Milostným objektem není nikdo jiný, než půvabná majitelka fotografického závodu Hana Vítová. V epizodkách nechybí samozřejmě Pištěk, Trégl nebo Kreuzmann, též moje lásky Majva Červená či Mary Norrová. V čem je tedy zádrhel? Snad pouze v tom, že sympatie směřující k Čs. armádě poněkud zakrývají fakt, že jde operetu a hudby je tu skutečně poskrovnu. (16.03.2020)