Armádní dvojčata

Klasická Stelibského opereta Nám je hej ve svém filmovém přepisu nabízí čistou esenci českého populárního filmu druhé poloviny 30. let. Hlavními komiky jsou Plachta a Pešek, vzájemně si konkurujícími milovníky Marvan (otec) a Nezval (syn). Milostným objektem není nikdo jiný, než půvabná majitelka fotografického závodu Hana Vítová. V epizodkách nechybí samozřejmě Pištěk, Trégl nebo Kreuzmann, též moje lásky Majva Červená či Mary Norrová. V čem je tedy zádrhel? Snad pouze v tom, že sympatie směřující k Čs. armádě poněkud zakrývají fakt, že jde operetu a hudby je tu skutečně poskrovnu. (16.03.2020)

Velmi příjemná romantická komedie o tom, jak se Jaroušek Marvan a jeho "synek" zamilují do stejné slečny, aniž by o tom do poslední chvíle věděli. Velmi se mi líbilo, s jakou grácií pan Marvan nakonec přenechal slečnu svému synovi, aniž by mu sdělil, že právě tuto slečnu miluje i on sám. Pešek s Plachtou výborní jako vždy. (06.04.2011)

Ne že by nebylo čemu se pousmát, ale bylo to takové od začátku průhledné, starý seladon a mladá slečinka, mladý nadporučík a mladá slečinka, starý seladon a mladý nadporučík = otec a syn; z čehož vyplynulo, že starý utře hubu. Ovšem aby ten film měl v prostředku pokračování, nesměl chtít syn vidět otcovu milenku a otec zase synovu - tedy na fotografiích. Všechno zasazeno do prostředí fotografického ateliéru, který si zřídila "armádní dvojčata" v rámci povinné vojenské služby. Uniformy a pár pochodujících vojáčků, resp. klientů fotoateliéru, to bylo jediné, co vojnu vzdáleně připomínalo. Takže to asi měl být film, propagující armádu, ale tento námět byl úplně zbytečný a klidně by sedal vsunout do civilního života. Theodor Pištěk jako perevoschodítělstvo byl ovšem výborný, Plachta s Lálou průměrní, Vítová spíše podprůměrná stejně jako Gustav Nezval. (24.10.2018)

Naopak já si právě myslím, že nebýt Peška s Plachtou tak by tento sotva průměrný film dopadl ještě hůř, pak by to bylo teprve utrpení, tedy ještě kromě nezapomenutelného a k nepoznání namaskovaného ruského generála v podání Theodora Pištěka..Milostná zápletka a vůbec celý zmatený děj k celkovému obrazu moc nepřispěly a film se tak stal dnes už zcela zapomenutým, určen jen pamětníkům, kterých zas už moc není. Teda už se ani nedivím, že Plachtu ve skutečnosti nakonec na vojnu neodvedli, s takovýmto přístupem by toho Rakouská "C. a K". armáda moc nevyhrála:-)! Kde mám ty svoje bagančata:-)!? (10.05.2006)

Prvorepubliková romantická komedie z vojenského prostředí, které spojí dva kamarády, Ladislava Peška a Jindřicha Plachtu k podnikání ve fotoateliéru. Druhá dějová linie se odvíjí kolem milostného trojúhelníku, v němž o přízeň fotografky Hany Vítové usilují, aniž by o sobě navzájem věděli, otec a syn v podání Jaroslava Marvana a Gustava Nezvala. Herecké výkony nejsou nijak excelentní, příběh je velmi jednoduchý, ale díky řadě zmatků a nedorozumění jsem si užila dost legrace a vtipných situací. Také hudební stránka filmu nebyla nejhorší. I tak bych doporučila film spíše pamětníkům. (23.03.2016)