Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V blízkosti příhraniční vesnice žije ve mlýně starý mlynář se svou rodinou. Z druhé strany hranice přichází mladý muž a uchází se o práci jako pomocník. Ve skutečnosti se jedná o špiona, který má zprovoznit telefonní spojení. Po vypuknutí války je mlýn obsazen nepřátelským vojskem. Špion váhá, na čí stranu se má postavit, protože se mezitím zamiloval do mlynářovy dcery. (wero1000)

(viac)

Recenzie (4)

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Nebylo to špatné, ale bylo to na můj vkus příliš dlouhé. Nicméně zapůsobila na mě vize války, z dnešního pohledu snad ještě mrazivější než tehdy, když člověk ví, co se v Německu chystalo. ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Někde na konci světa, to jest kdekoli na světě, stojí mlýn. V erbu má mírové poselství: "Ich steh’ verloren / am Rande der Welt / Ich mahl’ dein Korn, / Du pflüg’ dein Feld - Na konci světa / stojím osamocen, / melu tvé zrno / ty orej svou zem." Toto poselství, byť v jiné verzi, se pak opakuje na konci filmu. Mezitím dochází k válečným a milostným dobrodružstvím, která jsou víceméně zaměnitelná. Méně zaměnitelný je režisérský rukopis Karla Gruneho - především spousta účelných (ne samoúčelných) efektů, prostřihů, prolínaček a symbolických zobrazení (např. prasečí typy nepřátel) - a také expresionistické stavby Roberta Neppacha. Pozn.: V závěrečném válečném zmatku jsem ani nepostřehl, zda jsem viděl film, který prošel cenzurou 30. dubna 1927, a nebo jeho upravenou, zkrácenou verzi, schválenou cenzurou 18. srpna1927. Nejspíš to asi bude jedno, i když Grune ve svém otevřeném dopise ve Weltbühne obvinil UFA, že provedla úpravy (střih) “gesinnungsmäßiger und künstlerischer Natur - ideologické a umělecké povahy” - možná právě to, co se mi na filmu líbilo. Nechme to ale otevřené, pravda se vyjeví časem. ()

Galéria (1)

Reklama

Reklama