Papierový mesiac

S Petrom Bogdanovichom sa mi v mysli spájajú nielen jeho filmy Maska a A čo ďalej, doktor?, ale najmä Posledné filmové predstavenie, ktoré má aj veľmi podobnú atmosféru ako Papierový mesiac. Zábavná road movie dvoch podvodníčkov, ktorí veľmi rýchlo zistia, že vo dvojici sa im darí lepšie, nie je nijakým prelomovým filmom. Je to však film, na ktorý sa dobre pozerá, ktorý nikoho neurazí a pri ktorom človek pookreje. A takých filmov nikdy nie je nadbytok. (17.09.2011)

Příjemná road movie odehrávající se v USA 30. let během velké hospodářské recese... Podvodník Moses, který se žíví prodejem předražených biblí čerstvým vdovám, se objeví na pohřbu své staré přítelkyně, kde potká její devitiletou osiřelou dceru. Ta ho poprosí jestli by jí nezavezl k jejím jediným příbuzným, kteří bydlí ve vzdáleném St. Joseph, Missuri. Mosesovi se tenhle její plán ze začátku moc nelíbí, ale později zjistítí, že mu bude nápomocna v jeho podvodných kšeftech. Během cesty Addie spekuluje jestli není Moses náhodou její otec, to on ale rezolutně odmítá. Nakonec se z nich stane slušné zlodějské duo, které se nerozdělí ani po příjedu do St. Jospehu... Tuto povedeno dvojici si ve filmu zahrál Ryan O´Neal a jeho dcera Tatum O´Nealová, která za roli dostala nejvyšší filmové ocenění- Oscara.. 82 % (09.03.2014)

Velká hospodářské krize není problémem, který by trápil elegantního podfukáře a příležitostného prodejce Biblí de luxe důvěřivým vdovám a devítiletého frackoidní sirotka, který si svým zatvrzelým výrazem dokáže prosadit vlastní zájmy. Ze začátku nemůže jeden vystát druhého. Ze začátku je spojuje jenom neoficiální finanční závazek. Ze začátku nemají nejmenší zájem najít společnou řeč. Začátky holt bývají těžké. Což ovšem neplatí o začátcích Petera Bogdanoviche, který na přelomu 60. a 70. let uzemnil filmové kritiky sérií precizních zásahů přesně do středu terče. (Jeho poslední počiny takovou přesností bohužel nevynikají.) Můžeme-li věřit pamětníkům, Papírový měsíc dokonale vystihuje atmosféru třicátých let ve Spojených státech a jde o jeden z nejvíce retro retrofilmů. Ale netřeba znát příliš mnoho historických souvislostí, abyste si tuto univerzální „sbližovací“ road movie vychutnali. Trochu ve stylu Bonnie a Clydea, akorát bez krve, sexu a olova, brázdí Moses a Addie americkou krajinou, přivydělávají si sebevědomými fintami (nikdy ne na úkor těch, kteří peníze potřebují akutněji) a jsou odhodláni čelit krizi a blbé náladě. Krom toho mohou v těch nejkrušnějších chvílích snít o svém (i když jen papírovém) měsíci. Naladění filmu přesně odpovídá dobová černobílá kamera László Kovácse. Může to být ona, může to být Bogdanovichova svižná režie, co činí Měsíc nesmrtelným, ale bez jakýchkoliv pochyb to je Tatum O’Neal. Vedle svého skutečného otce se zjevně cítí jistá v kramflecích, přesněji v lacláčích. Nejen jimi připomíná jiné vzpurné, byť mimořádně roztomilé dítko filmového plátna - legendárního Jackieho Coogana z Chaplinova Kida. Podobnost jí nekončí. 90% (03.07.2009)

Tak já nevím, kdyby na konci Addie zůstala u své tety, líbilo by se mi to mnohem víc, těch zbylých pár minut mi dost pokazilo už tak lehce nejistý dojem... Problém je pro mě v postavě Moze. Prostě mi přišlo, že mi film dal strašně málo důvodů k tomu, abych si ho oblíbil. Na začátku je nezodpovědným podvodníčkem, co nechce mít se svou dcerou nic společného, takže bych ve filmu, který stráví celý cestováním se svoji dcerou, čekal, že dojde k nějakému napravení a tak, že na konci budu chtít, aby spolu ti dva zůstali. Z mého pohledu k tomu ale bohužel nedošlo, takže ten konec měl na mě asi opačný účinek, než měl mít. Pořád dobrej film, ale tohle je pro mě prostě fakt podstatný problém. 6/10 (16.08.2021)

Zapadlý klenot, který v sobě snoubí hlavní trademarky Bogdanovichovy tvorby v jeho vrcholném údobí (na počátku sedmdesátých let) - inscenování v hlubokém prostoru, minimum střihu a důraz na vedení herců, z jejichž replik, gestikulace, pohybů či pohledů (!) pramení drtivá část energie na plátně. Ačkoliv se jedná o příběh zasazený do období hospodářské krize, režisér ji nevyužívá k prvoplánovým citům (potenciálně citově silné momenty samy postavy shazují), ani k analýze. Historie se jakoby odehrává v pozadí, v dalších plánech. Z trudných podmínek Ameriky tehdejší doby se do popředí dostávají pouze trsy, které slouží k pečlivé charakterové drobnokresbě ústřední dvojice (možná) otec - (možná) dcera a podvratné hře s divákovými sympatiemi, když i přes znalost dějinného kontextu nám jejich konání díky humorné nadsázce nepřijde odpudivé. Snímek o dospívání, potřebě blízkosti s jiným člověkem, zodpovědnosti. Také součást retro vlny Hollywoodu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Svérázné, bez patosu, s kupou lásky ke starším filmům, k minulosti ohleduplné, ale bez nostalgie a příkras. (04.09.2016)