Réžia:
Peter BogdanovichKamera:
Tim SuhrstedtHrajú:
Carol Burnett, Michael Caine, Denholm Elliott, Julie Hagerty, Marilu Henner, Mark Linn-Baker, Christopher Reeve, John Ritter, Nicollette Sheridan (viac)Obsahy(2)
Sardinky, na scénu! aneb Prkna, která znamenají totální zmatek. Divadelní režisér Lloyd Fellowes zkouší s malým hereckým ansámblem komedii nazvanou Bez roucha. Je to oddechová fraška, ve které je ovšem mimořádně důležitá souhra všech účinkujících: každé dveře se musejí otevřít v pravou chvíli a talířek se sardinkami musí být vždy na tom správném místě. Jinak vznikne místo komedie naprostý zmatek. Už při zkouškách je zřejmé, že složitá jevištní choreografie vysoce převyšuje síly zúčastněných herců. Ti se totiž místo na hru často soustřeďují na své osobní problémy. Notorický alkoholik Selsdon Mowbray, který hraje zloděje a věčně není k sehnání, kolegům na jistotě také nepřidá. Navzdory všemu nakonec přece jen dojde k premiéře a soubor vyrazí s inscenací na turné po Spojených státech. Když se však po měsíci Lloyd přijde neohlášeně podívat na představení, nemůže uvěřit tomu, co vidí na jevišti a především za scénou… Klasickou divadelní komedii Michaela Frayna převedl na filmové plátno režisér Peter Bogdanovich, jenž přitom vycházel z londýnské a newyorské inscenace Michaela Blakemorea. V hlavní roli zoufalého divadelního režiséra se zaskvěl Michael Caine. Fraynova hra je českým milovníkům divadla dobře známá především z legendární inscenace Jiřího Menzela v Činoherním klubu z roku 1986. (Česká televize)
(viac)Recenzie (53)
[2019-11-06] * Intenzivní. Velice intenzivní. V první polovině sledujeme generálku divadelního představení. Hra sama o sobě má spád a přesné časování, jedny dveře se zavírají a druhé už otvírá jiná postava, která nemá tušení, co se před chvílí odehrálo. A tak pořád dokola. Do toho občas někdo vypande z role, a to vše v ohromném tempu. Ve druhé, ještě zběsilejší části sledujeme reprízu téhož představení, tentokrát ovšem ze zákulisí. Herci mají menší krizi, a tak si dělají naschvály. Před notorikem ukrývají lahev, která se k němu každou chvíli zase zakutálí. A to vše stíhají v těch několika vteřinách, kdy nejsou na scéně, a zase běží se svou replikou otevřít ty správné dveře. Stíháme je sledovat jen díky tomu, že už hru známe, a tak se jí nemusíme tak zabývat. Do třetice vidíme reprízu, kdy už toho mají všichni dost a představení úplně vykolejí. Opět si to můžeme vychutnat jen proto, že už jsme hru dvakrát viděli. Geniální. Neumím si představit, jak se to dá zahrát v divadle naživo. ()
Ne nějaké rádoby-akční chrčení dieselových motorů, ale tenhle „nestíhatelný“ film zasluhuje název Rychle a zběsile. První screwballová i druhá slapsticková třetina jsou o poznání vtipnější než nepříliš zábavně nezvládnutý závěr – navíc už toho je skutečně moc. Tu hru (vlastně obě ty hry) bych někdy rád viděl na divadle. Klidně v režii Bogdanoviche. 75% ()
Tempo srovnatelné snad jen s tím nejlepším Wilderem (Rad, dva, tři nebo Někdo to rád horké) dává tomuto "mladistvějšímu" snímku punc nezapomenutelnosti. Film se dělí takřka rovným dílem na třetiny, z nichž nedovedu vybrat tu nejlepší a na rozdíl od některých mi závěr nepřišel přehnaný. Některých vtipům jsem se zasmál opravdu hodně, je to sympaticky obsazený a klidně bych si ten film pustil znovu._____ EDIT: Pustil jsem si to znovu a musím zvednout na pátou hvězdu, protože obdivuju scénář, který je v jednotlivostech k popukání a jako celek neuvěřitelně soudržný. První část (poslední zkoušení divadelní hry) představuje podklad pro část druhou, která se odehrává za kulisami a může tak divák nahlédnou do zákulisí herců, kteří jsou při hraní zaměstnaní svými spory, které vznikly ze žárlivosti. Brilantní načasování každého gagu v druhé části je však překonáno částí třetí, kdy sledujeme celou divadelní hru z pohledu diváka - hru, která se v základu pokazila. Prostě na prknech, které znamenají svět, zavládne neskutečný zmatek a v té chvíli začíná opravdová fraška a třeskutě vtipná podívaná. Doporučuji dvakrát, teprve potom vynikne, jak skvěle je to vše promyšlené a hlavně načasované. 95% ()
Tak sorry, omlouvám se všem zdejším pětkařům, ale po včerejší zhůvěřilé inscenaci v Divadle Moravskoslezském ze kterého jsem odešla po 1. dějství jsem si vysloveně hledala nějaké jiné zpracování této frašky s velkým F, abych si doslova spravila chuť a víru v dobré divadelní představení. No ovšem nedostavilo se nic moc. Oproti tomu divadlu v režii Vojtěcha Štěpánka, které bylo tragické a které doslova kopírovalo tento film ovšem bez jednotlivých nuancí a vysvětlení tohoto snímku, toto bylo naprosto "jiné a trochu lepší". Čekala jsem však poněkud vyšší zážitek a ten se nedostavil. Zřejmě nejsem pro frašku stavěná ať tu divadelní nebo televizní. Za mě nespokojených 50% ()
Jedna z tých neurotickejších komédií. Postavy sa chovajú rovnako zmätene a šialene v zákulisí ako na pódiu. Čo má zrejme naznačiť, že ich život je podobná fraška ako divadelná hra, v ktorej vystupujú. Ale zároveň preto celý príbeh pôsobí menej pravdepodobne. Niekto to v prípade komédií odpustí, či dokonca uvíta, ja by som však potreboval fungujúcejší humor, aby som nad tým mohol prižmúriť oči. No záver je našťastie v tej nepodarenosti podarený a vtipnejší než prvé dve tretiny, takže sa naňho oplatí čakať. ()
Galéria (16)
Fotka © Buena Vista Pictures
Zaujímavosti (1)
- Peter Bogdanovich původně nabídl hlavní roli Dotty Otley Audrey Hepburn. Kvůli humanitární činnosti pro UNICEF odmítla a nahradila ji Carol Burnett. Annie Potts byla obsazena do role Belindy, ale kvůli autonehodě musela být přeobsazena Marilu Henner. (kenny.h)
Reklama